Analytik Šlerka: Šiřitelé konspirací mají pocit, že ví víc než ostatní. A mají potřebu vám to sdělit

Lidé, kteří věří konspiračním teoriím, bývají podle Josefa Šlerky na sociálních sítích výrazně aktivnější. Do této skupiny patří asi 15 procent uživatelů, kteří také zpravidla věří více než jedné konspirační teorii. „Souvisí to s jejich psychologií. Mají pocit, že mají přístup k nějakému výjimečnému vědění, že jsou něčím zvláštní a ví víc než ostatní. A mají potřebu jim to sdělovat,“ shrnuje Šlerka pro Český rozhlas Plus.

Interview Plus Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Josef Šlerka

Ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Josef Šlerka | Foto: Kateřina Cibulka | Zdroj: Český rozhlas Plus

Mediální analytik Josef Šlerka spolu s kolegy zkoumal, kdo a co šířil na facebooku, který je nejrozšířenější sociální sítí v Česku. Upozorňuje, že právě aktivita těch, kteří šíří na sítích dezinformace, zkresluje celý obraz facebooku v Česku.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor

Až 43 ze 100 nejvíce sdílených článků podle analýzy pocházelo právě z webů typu AC24, Aeronet a další. „Na antisystémových a konspiračních webech vyjde méně článků než v mainstreamu. Když se je lidé rozhodnou šířit, mají malý playlist. A pak je to sdílení větší než u mainstreamu,“ podotýká Šlerka.

A vysvětluje, že konspirační weby jsou definovány svým specifickým vnímáním reality – vidí spiknutí sil v pozadí, svět je v nich černobílý a nic není náhoda. Antisystémové weby pak přitahují čtenáře, které se vyjadřují radikálním „ne“ a mají potřebu měnit systém.

Teorie se vracejí

Oblíbené konspirační teorie se týkají vakcín a Šlerka upozorňuje, že existovaly už dříve, jen se týkaly jiných nemocí, například virů HIV nebo eboly.

„Nejčastější je představa, že vakcinace je tu pro to, aby snížila počet obyvatel na planetě. Prezentuje se to jako ďábelský plán, který má sloužit k tomu, aby se lidé stali neplodnými nebo více umírali – a na základě toho se mohlo říci: ‚Vidíte, přišla další vlna.‘ A dál utáhnout šrouby k totalitě,“ popisuje.

Další oblíbenou teorií je, že virus je jen mediální bublinou a nemocnice jsou ve skutečnosti prázdné – a že je to jen plán globálních elit k ovládnutí lidí. A v neposlední řadě se šíří i zprávy založené na dezinterpretaci nebo špatném vyložení odborných textů.

„Je třeba odlišit legitimní debatu, která je politická a týká se přijatých opatření. V Česku úplně neprobíhala a stala se doménou různých postav, které přicházely se silným názorem, protože věděly, že se tím dostanou do médií. Logika médií je bohužel jednoznačná, do studia raději zvete ježka, který jednoznačně řekne, jak to je, než lišku, která říká, že je to složitější,“ podotýká Šlerka.

Vědecký konsenzus například ohledně prospěšnosti lockdownu prý přitom existuje – za autoritu do značné míry považuje vědecké časopisy typu Nature nebo Science. I na jejich stránkách se sice vede polemika, ale spíše o konkrétních opatřeních spojených s lockdownem.

Postoje se radikalizují

Konzumace médií během pandemie výrazně vzrostla a stejně tak i míra nenávisti na sociálních sítích.

Chodí mi dezinformace o vakcínách, ale nikdy ne o Sputniku V, naznačuje biochemik Konvalinka

Číst článek

„Myslím, že nenávistné příspěvky, které byly často směřované konkrétním politikům a odborníkům, jsou takovou zlou energií, která v těch lidech prostě je a uvolnila se. A je velmi pravděpodobné, že by ji uvolnilo i něco jiného,“ míní analytik.

Roli hrají i sociální bubliny, do nichž sice proniknou i informace z „opačného“ tábora, ale jsou již zarámované tak, jak je má příjemce vnímat.

„I když jste chřipečkář, tak víte, co píše profesor Flegr. Ono se vám to na sítích objeví, ale s komentářem: ‚Podívejte se, co ten šílenec říká, to nám to zase všechno zavřou.‘ Často máme pocit, že ti lidé jsou neinformovaní, ale to tak úplně není.“

Bubliny prý také vedou k radikalizaci postojů: „Bohužel se dostáváme do fáze, kdy se lidé názorově podporují v míře radikalizace. Až do té míry, že se normalizují výhrůžky smrtí jako něco nedůležitého, jako takový vtip. To jsme viděli už v debatě o migraci, je to inherentní součást sítí,“ upozorňuje Šlerka.

Jak se v průběhu roku měnila témata dezinformačních článků? Nakolik se nám v v koronavirové krizi daří rozlišovat informace a dezinformace? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

Jan Bumba, Michael Erhart Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme