Jana Bobošíková prošlapala cestu Okamurovi a kandidovala kdykoliv kamkoliv

Její tvář nejprve proslavila televizní obrazovka. Z redaktorky se Jana Bobošíková propracovala až do pozice šéfky zpravodajství České televize. To byla ale jen epizodní role. Po ní přešla do politiky. Sice se dostala do evropského parlamentu, její postoj k Unii byl ale skeptický. Na obraně národních zájmů postavila i další politické angažmá. Žádný ze subjektů, v jejímž čele stála, ale u voličů výrazněji nezabodoval.

Zapomenutí lídři Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jana Bobošíková na tiskové konferenci (archivní foto) | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Jana Bobošíková pracovala v devadesátých letech v České televizi jako redaktorka a moderátorka publicistiky. Diváci ji znali například ze zpravodajského pořadu 21.

Přehrát

00:00 / 00:00

Kandidovala do sněmovny, Senátu i na prezidentku. Dnes se Jana Bobošíková věnuje podnikání. Natáčel Jan Herget

Na přelomu tisíciletí se spolu s Jiřím Hodačem stala hlavní aktérkou takzvané televizní krize. Nově zvolený generální ředitel České televize ji jmenoval ředitelkou zpravodajství. Většina zaměstnanců zpravodajství to ale razantně odmítla a Bobošíková několik desítek z nich okamžitě propustila.

„K tomuto kroku přistoupil zaměstnavatel proto, že odmítáte plnit jeho pokyny a narušujete tím závažným způsobem vysílání zpravodajství,“ oznámila tehdy Bobošíková.

Kritici zpochybňovali nestrannost Bobošíkové, protože před krizí spolupracovala s vedením ODS. Po šestnácti dnech byla z postu ředitelky zpravodajství odvolána.

Euroskeptismus v politice Jany Bobošíkové

Později vstoupila do politiky. Od roku 2004 byla pět let poslankyní Evropského parlamentu zvolená za hnutí Nezávislí, ze kterého ale vystoupila. Stala se pak předsedkyní vlastní strany Politika 21. Její postoje byly euroskeptické.

„Evropská unie má být společenstvím států, které se budou snažit mít co nejvíce společného tak, aby společně obstáli v globálním světě a aby byla schopna ekonomicky konkurovat Spojeným státům i některým asijským tygrům,“ řekla Bobošíková a následně kritizovala ve vysílání Radiožurnálu tehdy připravovanou evropskou ústavu.

„Nedomnívám se, že by cestou k tomuto byla současná evropská ústava, ale jsem si vědoma toho, že nějaká společná smlouva by měla existovat. Nejsem proti tomu, aby evropské státy byly propojeny úžeji, než jsou, ale jsem proti tomu, abychom schválili tuto ústavu pro Evropu,“ dodala.

Lídři v zapomnění - Foto: Aleš Vavřík

Vadilo jí například, jak se v textu pracuje s pojmem evropanství. „Kandidáti na komisaře se mají vybírat podle toho, kdo z nich projeví větší evropanství. Pánové, já nevím, jsme tady ve studiu tři a nevím, kdo z nás je větší Evropan. Nevím, co to je za kritérium,“ podotkla.

Bývalý prezident Václav Klaus na recepci pořádané ruskou ambasádou | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

V tuzemské politice její strana několikrát změnila název a spojovala se s dalšími subjekty. Z Politiky 21 se stala Suverenita - Blok Jany Bobošíkové. V roce 2013 pak byla lídrem volebního bloku Hlavu vzhůru, který se pyšnil podporou exprezidenta Václava Klause.

„Jejich heslo, které si dali do vínku – Hlavu vzhůru, je heslo nesmírně potřebné. A když říkám, že cítím sympatie s Janou Bobošíkovou a s celým tímto hnutím, tak právě ona vždy o Evropské unii mluvila naprosto jasně a naprosto nekompromisně jako málokdo v naší zemi,“ vysvětloval Klaus.

'Žena kandidující kdykoliv a kamkoliv'

Užší spolupráce bývalého prezidenta s hnutím Hlavu vzhůru ale nenastala. Bobošíková si u některých lidí vysloužila pověst ženy, která s trochou nadsázky kandiduje kdykoliv a kamkoliv.

Jana Bobošíková kandidovala dvakrát na prezdientský post | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Usilovala o post šéfky České televize i Českého rozhlasu, kandidovala na primátorku Prahy, do Senátu i Poslanecké sněmovny, nikdy ale neuspěla. Dvakrát také aspirovala na prezidentskou funkci. Poprvé v roce 2008 coby kandidátka KSČM pronesla svůj projev před parlamentem a vzápětí z volby odstoupila. O pět let později, při první přímé volbě si věřila víc. Nakonec ale byla poslední.

„U občanů zvítězil koncept eurofederalismu. To znamená, že si přejí diktát Bruselu. Byla jsem jediná kandidátka, která říkala: Stop diktátu Bruselu. Druhá věc, která tam hrála roli, byť jsem k favoritům nepatřila a vím to, tak bylo to třítýdenní nezákonné vyřazení ze strany ministerstva vnitra. Myslím, že tohle se na výsledku také trošku podepsalo,“ poznamenala tehdy Bobošíková.

Po neúspěšném roce 2013 politiku opustila a dnes se jako soukromá osoba věnuje podnikání. Natáčení aktuálního rozhovoru Jana Bobošíková odmítla. Volební blok Hlavu vzhůru, jehož lídrem byla, už podle jejích slov neexistuje.   

Prošlapala cestu Okamurovi?

Šéfkomentátor Seznamu Jindřich Šídlo doplňuje, že výsledek Jany Bobošíkové ve sněmovních volbách v roce 2010 nebyl tak špatný – dosáhla téměř čtyř procent, takže měla nárok na finanční příspěvek. Její politická kariéra nabrala rychlý start díky kariéře televizní moderátorky, pak ale začaly její témata přebírat další subjekty.

Jindřich Šídlo | Foto: Khalil Baalbaki

Podle Šídla nejsou v Česku příliš úspěšné strany, které, stejně jako Jana Bobošíková, hlásají „Ne diktátu Bruselu“. „Možná publikum žádá trochu jiné tváře. Je možné, že Jana Bobošíková prošlapala cestu Tomio Okamurovi nebo dalším politikům tohoto typu.“

Dostala se do škatulky političky, která stále neúspěšně kandiduje, podle Jindřicha Šídla to ale není spravedlivé, protože když chce politik uspět, tak kandidovat musí.  

Jan Herget Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme