Bál se o život, posluchači byli ale přednější: 50 let po okupaci si Lánský odnesl z Hradu vyznamenání
V srpnu 1968 bránil vysílání Československého rozhlasu. Bál se o život, posluchači byli ale přednější. Za svou odvahu dostal letos v říjnu na Pražském hradě Karel Lánský nejvyšší státní vyznamenání - Řád Bílého lva. Bylo to přesně 50 let od okupace vojsky Varšavské smlouvy. Ohlédnutí za předáváním vyznamenání i rokem 1968 v očích Karla Lánského Radiožurnál zařadil mezi Příběhy roku 2018.
Vladislavský sál, 28. října 2018. Prezident Miloš Zeman předává na Pražském hradě státní vyznamenání. Vybral 41 osobností. Během svého projevu zmínil také Karla Lánského, rozhlasového pracovníka, který je úzce propojený se srpnem 1968.
„Jsem nesmírně rád, že mezi námi mohu uvítat muže, jehož zásluhou pokračovalo svobodné vysílání tehdejšího Československého rozhlasu. Bude mi ctí udělit mu nejvyšší české vyznamenání,“ řekl Zeman.
V říjnu dostal od prezidenta Řád Bílého lva za zásluhy. Pan Lánský totiž před 50 lety řídil protiokupační vysílání Československého rozhlasu.
Karlu Lánskému je 94 let. Jeho jméno uvedl ve Vladislavském sále kancléř Vratislav Mynář: „Prezident propůjčuje řád panu Karlu Lánskému, pracovníkovi Československého rozhlasu a účastníkovi protiokupačního vysílání v roce 1968, za zvláště vynikající zásluhy ve prospěch republiky.“
Karel Lánský byl dojatý, vyznamenání mu udělalo radost. „Já se cítím dobře. Nebylo mi to nemilé. A myslím si, že jsem na tom nějakou zásluhu měl. Některé věci, zejména kolem 1968, jsem dělal i dost na vlastní pěst,“ řekl v říjnu.
Oceněný dostal diplom. Píše se na něm, že je za zvláště vynikající zásluhy ve prospěch České republiky. Ve vínové krabičce si pak Karel Lánský odnášel červenobílou stuhu, odznak a hvězdu.
‚Rozhlas řídil zemi.‘ Karel Lánský převzal Řád bílého lva za vysílání během srpnové invaze
Číst článek
94 letý Karel Lánský měl radost i ze setkání s dalšími oceněnými. Jako milovník sportu si popovídal třeba s tenistou Radkem Štěpánkem.
„Ten tenis teď tak zhrubnul, to je jen bum – forehand, bum – backhand, čím prudší, tím lepší. Ale se Štěpánkem byla vždy sranda,“ vyprávěl tenistovi.
Karel Lánský bydlí na pražských Vinohradech, asi 10 minut pěšky od Československého rozhlasu. „Já tomu pro sebe říkám mých osm dní. Když jsem řízením osudu a taky přičiněním – v uvozovkách – ruských přátel ten rozhlas trochu řídil. Myslím si, že rok 1968 byl kormidlem ve vývoji. A protože jsem se v tom angažoval, dokonce jako jednička, rozhlas řídil zemi,“ vzpomínal s Radiožurnálem, jak po 21. srpnu 1968 bránil víc než týden vysílání.
Karel Lánský musel z rozhlasu odejít v roce 1969, pak roky pracoval jako dělník. Do rozhlasu se vrátil po pádu totality v roce 1990, vedl zahraniční vysílání.
