Zdravotní sestra z Karviné se vydala na Ukrajinu pro dceru. Teď jí pomáhá školka s jazykem i adaptací

Ruská agrese na Ukrajině přiměla k záchranné akci zdravotní sestru z Karviné. Mladá Ukrajinka se tam vydala pro svou čtyřletou dceru. Po strastiplné cestě je zpátky a dívenka už chodí do karvinské školky Prameny.

Karviná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Natálie Sakal s dcerkou Karolínkou

Natálie Sakal s dcerkou Karolínkou | Foto: Andrea Brtníková | Zdroj: Český rozhlas

„Co to je tady Karolínko a jakou to má barvu?“ ukazuje na dřevěné hračky u malého stolečku karvinská učitelka Petra Vráblíková.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si reportáž o matce s dcerou z Ukrajiny

Holčička správně odpovídá, že slon má žlutou barvu. „Hodně si hraje s dětma, ale někdy zase potřebuje chvilku pro sebe. Nějak to zvládáme,“ popisuje mladá učitelka první dojmy.

Jazykovou bariéru se daří překonávat i třeba pomocí hraček. „První den jsem oprášila ruštinu. Karolínce úplně zazářila očka a dneska už na mě volala ahoj ze zahrady,“ říká zástupkyně ředitelky Martina Zahatlanová.

„Děti se navzájem domluví, nějakou dětskou řečí. Nechápeme jak, ale rozumí si. Hráli si spolu už první den, mají k tomu jako prostředek hračky,“ uvádí zástupkyně.

Rok v Česku

„Ale zažíváme i humorné situace. Když Karolínka chtěla čůrat, tak říkala pršať, nebo pjeršať a my jsme nevěděly co to je. A pak jsme přišly na to, že to je čůrat. No, učíme se všichni,“ směje Martina Zahatlanová.

Polské dráhy čelily rozsáhlé havárii zabezpečovací sítě. Mimo provoz bylo přes 800 kilometrů tratí

Číst článek

„Karolínko, už tady máš maminku!“ zní třídou plnou rozdováděných dětí. Ve dveřích stojí Natálie Sakal. Utrápenou tvář mladé ženy lemují tmavé vlasy. Z  Ukrajiny se s dcerkou vracela tři dny.

„Do Evropy jely tisíce lidí. Byly tam strašné fronty. Mám strach, úzkost, pořád myslím na svou rodinu. Nemůžeme normálně ani spát, ani jíst,“ popisuje rozechvělým hlasem.

V Karviné žije rok a pracuje na chirurgické ambulanci v nemocnici. „Kdyby mi dcerku nevzali do školky, tak nevím, jak bych to zvládla. Teď je to totiž tak, že se musím starat o finanční stránku své rodiny na Ukrajině. Všichni zůstali bez práce. Bratr i manžel šli do armády,“ líčí svou situaci mladá zdravotní sestra. „Nevím, co dál. Je toho moc, ale musím to zvládnout, jinak to nejde!“ uzavírá.

Školka chce přijmout ještě jednoho ukrajinského chlapce.

Andrea Brtníková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme