Přijel s vrtačkou, zůstal jako klaun. Stavbař Dávid na hranicích rozesmíval uprchlické děti
Stovky dobrovolníků se v posledních dnech vystřídaly u hraničního přechodu Vyšné Nemecké na Slovensku. Lidé z především neziskových organizací tam pomáhají válečným uprchlíkům z Ukrajiny. Přiložit ruku k dílu přijel taky řemeslník Dávid Mesárč. Přes víkend se z něj ale neplánovaně stal klaun.
Dávid Mesárč je třicetiletý muž, usměvavý, se světlými vlasy, v černých kalhotách a červené bundě, která má skoro stejný odstín jako jeho pěnový klaunský nos. Ten si ale na hranice nepřivezl.
„Protože jsem stavbař, tak jsem si řekl, že sem přijedu s nářadím, kdyby bylo potřeba tu něco postavit. A viděl jsem tu takový improvizovaný kostel, který měl křivou podlahu z OSB desek a potřebovali to srovnat. Tak jsem s tím pomohl, odložil nářadí a chtěl jsem být ještě nějak užitečný. No a já umím chodit po rukou. Tak jsem to udělal, pár dětí to trošku bavilo a náhodou jsem potkal opravdové zdravotní klauny. A ti to ti viděli a dali mi červený nos,“ vysvětluje řemeslník, jak k červenému nosu přišel.
Děti i dospělé vždy nechá na nos sáhnout a když ho prstem promáčknou, sám u toho vyloudí zvuk, jako by troubil klakson. Rozesměje to malé i velké.
Když mu nos spadne, s úklonem ho zvedne, rukou udělá velký oblouk a teatrálně si ho nasadí. Své už klasické číslo zakončí tím, že se obrátí hlavou dolů a chodí po rukou. Někdy si za to vyslouží jen křehký úsměv, jindy upřímný dětský smích, občas i potlesk a poděkování.
„Když jsem tu viděl všechny ty lidi, a to jsem tu ještě chodil s vrtačkou, tak byli častokrát vyděšení, plní hrůzy. Tak jsem si říkal, že to je to nejmenší, co můžu udělat. Rozveselit lidi. Když jsem to zkoušel bez nosu i s nosem, tak jsem se pokusil rozesmát děti. A když se smály a lidé viděli, že se děti smějí, přišlo mi, že mají pocit, že už jsou v bezpečí, že jsou v Evropě. A to pro mě byla velká věc,“ dodává Mesárč.
O víkendu neplánovaně přespal ve Vyšném Nemeckém ve stanu u slovenských skautů. V neděli odpoledne se pak vydal zpátky do asi 150 kilometrů vzdáleného Bardějova. V pondělí se z třicetiletého klauna zase stane stavbař u železných konstrukcí.
