Finské město Turku chce brzy dosáhnout klimatické neutrality, spotřebu obyvatel však neuhlídá
Finské město Turku chce už brzy dosáhnout úplné klimatické neutrality, do konce letošního roku by mělo úplně přestat používat uhlí. Do údajů se ale nezapočítává spotřeba obyvatel města, která pro dosažení uhlíkové neutrality představuje pro město problém.
Finsko si na začátku července stanovilo náročné cíle snižování emisí oxidu uhličitého zákonem. Znamená to, že v případě nesplnění klimatických cílů za to vláda může nést soudní odpovědnost.
Česku chybí ministerstvo pro klima. Boj proti změnám musíme koordinovat, vybízí expertka
Číst článek
Ambiciózní finské plány podstatně přesahují nezávaznou globální dohodu o dosažení klimatické neutrality v roce 2050. Finové chtějí už do roku 2040 dokonce začít z ovzduší odstraňovat víc oxidu uhličitého, než kolik ho vypustí.
Turku chce do konce letošního roku úplně přestat používat uhlí. Pod městem se nacházejí velká tepelná čerpadla, která získávají teplo z odpadních vod vytékajících z městské kanalizace. Zařízení vyrábí téměř desetkrát více energie, než kolik jí spotřebuje, a od roku 2017 snížilo své roční emise oxidu uhličitého na polovinu. Vyrábí tolik horké vody, že by stačila na vytápění dvanácti tisíc domácností.
Niina Ruusková, která v Turku působí jako referentka pro klimatickou a environmentální politiku, to označuje za „revoluční nápad“. „Vyrábíme energii a současně čistíme vodu,“ říká před svou kanceláří. „To je důležité, protože tak bojujeme se znečištěním Baltského moře,“ dodává.
Problém spočívá ve spotřebě obyvatel
Ve srovnání s rokem 1990 Turku snížilo emise oxidu uhličitého o 55 procent. V roce 2020 se stalo nejlepším středně velkým městem Evropy v oblasti ochrany klimatu. Je tu ale jedno důležité ale, o kterém v reportáži píše nizozemský deník NRC Handelsblad: do těchto údajů se nezapočítává spotřeba obyvatel města.
Velšské vesnici hrozí, že do roku 2054 zmizí pod mořskou hladinou. Úřady chtějí obyvatele přestěhovat
Číst článek
To znamená, že data nezohledňují třeba důsledky konzumace masa nebo nakupování tzv. „rychlé módy“. Je to problém, protože třetina emisí pochází ze spotřeby, upozorňuje Jukka Käyhkö, odborník na klimatickou změnu z Univerzity v Turku.
Patří sem i auta. „Město nad tím nemá kontrolu. Finsko je rozlehlá a řídce osídlená země. Vzdálenosti tu jsou velké a veřejná doprava mimo města za moc nestojí. Takže autem se tu jezdí hodně,“ vysvětluje Käyhkö. Řada domácností má pořád dvě auta, doplňuje Ruusková. I když radnice staví víc cyklostezek a snížila ve městě maximální povolenou rychlost, s plošným zákazem vjezdu aut město nepočítá.
„Pokud lidem sáhnete na auta, sáhnete také na jejich svobodu volby,“ vysvětluje Ruusková. Existující iniciativy vycházejí hlavně ze soukromého sektoru. Bytové komplexy například nabízejí svým obyvatelům sdílené elektromobily, které jsou tak dostupné i pro lidi s nižšími příjmy.
Odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry
K cíli v podobě udržitelnosti má město v každém případě ještě dost daleko, hodnotí NRC Handelsblad. Na otázku, jestli je dosažení uhlíkové neutrality do roku 2029 reálné, profesor Käyhkö odpovídá, že není. Tohoto cíle se podle něj dá dosáhnout jedině odstraňováním oxidu uhličitého z atmosféry.
Snímek z vesmíru ukazuje rozžhavené Holešovice. ,Pomoci by mohly solární panely,‘ navrhuje odborník
Číst článek
Město chce třeba vysazovat víc borovic, které skleníkové plyny pohlcují, zatím ale není jasné, kolik stromů k tomu bude potřeba. „Nezůstane to bez následků pro klima v jiných oblastech,“ varuje výzkumník a ptá se také: „Co to udělá s biodiverzitou?“
Käyhkö sice souhlasí s tím, že nastavit jasné klimatické cíle je dobrý nápad, Turku by si ale prý mělo přiznat, že jeho záměry jsou ve své současné podobě až příliš ambiciózní.
„I kdybychom dokázali emise oxidu uhličitého sázením stromů kompenzovat, není to dlouhodobé řešení,“ upozorňuje expert. „Stromy nemůžete sázet donekonečna. Vždyť by celé Finsko bylo za sto let jeden velký les.“
V Turku působí firma, která vyvíjí nové technologie v oblasti pohlcování oxidu uhličitého. Odborník na klimatickou změnu Jukka Käyhkö ale na její snahy hledí bez přehnaného optimismu: „Ve velkém měřítku to ještě dlouho nepůjde,“ uzavírá.
