Klimatolog: Létat z Prahy do Ostravy je nesmysl, ovšem jezdit vlakem z Ostravy do Lisabonu taky
Pochází z rodiny báňského inženýra, vyrůstal v Havířově a v Šenově. Svůj život ale zasvětil klimatologii. Mimo jiné pod vlivem svého gymnaziálního profesora, který o změnách klimatu mluvil už na přelomu 70. a 80. let. Jak se podle něj proměnil tento dříve spíše okrajový obor? „Těžko dnes najdeme jiný obor lidské a vědecké činnosti, který je podrobován takovému zájmu médií, politiků i veřejnosti,“ má jasno hydrometeorolog Radim Tolasz.
Pochází z kraje, který byl dříve existenčně závislý na těžkém průmyslu a těžbě černého uhlí.
„Ostravsko a Karvinsko se za posledních dvacet let změnilo. Desítky tisíc lidí přeorganizovaly svůj život, protože šachty se postupně zavíraly. A nešlo jen o šachty, ale i o těžký průmysl, kde dneska pracují zlomky lidí, kteří tam pracovali kdysi,“ všímá si Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu socioekonomické změny v regionu.
Ruku v ruce s ní ale přicházejí také pozitivní změny v oblasti životního prostředí. „To se vůbec nedá srovnat. Já si ještě pamatuju doby, když jeden den napadl sníh, tak druhý den byl šedý až černý. Dnes tady napadne sníh a za měsíc je pořád bílý, protože ovzduší se tady z hlediska prašnosti neuvěřitelně zlepšilo,“ srovnává klimatolog současnost s realitou 80. let.
Razantní útlum těžby i průmyslu samozřejmě znamená problémy pro lidi pracující v těchto odvětvích. Zejména pak pro horníky, kteří dříve patřili mezi místní elitu.
„Je mi jich líto. Jsou to třeba čtyřicátníci, kteří by před sebou měli mít ještě minimálně dvacet let aktivní kariéry. A budou ji mít. I když to pro ně zcela jistě není jednoduché. Uvědomuju si, že ten tlak přírodních věd a klimatologie na to, aby se přestalo uhlí spalovat pro ně není něco, co by poslouchali rádi,“ uznává Tolasz.
„Je mi horníků líto. Jsou to třeba čtyřicátníci, kteří by před sebou měli mít ještě minimálně dvacet let aktivní kariéry.“
Radim Tolasz
„Na druhou stranu věřím tomu, že pokud se nad tím dobře zamyslí, uznají, že to opravdu je dneska něco, čemu bychom se už věnovat neměli – to znamená spalovat uhlí a znečišťovat životní prostředí. A kazit si tím zdraví své a zdraví svých dětí. Protože nejde jen o změnu klimatu a skleníkové plyny. Jde v podstatě o naše každodenní zdraví – o to, co tady dýcháme a jak dlouho to dýcháme,“ dodává.
Začít u sebe
Změna klimatu je v posledních dvou letech stále častěji skloňované téma. I díky aktivitám hnutí Fridays for Future (česky známé jako Školní stávky pro klima) už nejsou klimatické změny jen náplní akademických debat.
„Dnes se to už promítá do životů každého z nás. Každý o tom slyšel, každý se nad tím zamýšlí. Ne každý je ochoten s tím něco dělat. Někdo ani nemůže, protože holt tím autem musí jezdit, protože městská hromadná doprava nejezdí tak, jak by si představoval. Někdo si neodpustí dovozové zboží, protože u nás to zboží není. To není nic proti ničemu. Je to úplně v pohodě,“ míní Tolasz.
„Dovolenou potřebujeme všichni. A někdo ji stráví u moře, někdo v Beskydech. Nechme každému, co mu vyhovuje.“
Radim Tolasz
Zároveň ale nabádá k zamyšlení nad tím, zda jsou opravdu některé věci v současném světě zapotřebí. „Opravdu musíme vozit přes celou zeměkouli ovoce, které u nás lze normálně vypěstovat?“ ptá se a jako příklad uvádí třeba rajčata:
„Musíme je vozit ze Španělska, když v Česku máme dostatek vhodných podmínek pro to, abychom si rajčata vypěstovali sami? Takto je třeba se nad tím zamýšlet. Ne tak, že holt nepojedu na dovolenou. Ono v okamžiku, kdy si někdo řekne: ‚Nebudu jezdit na dovolenou, abych chránil klima.‘ Tak se stane takový člověk pro svou práci za chvíli nepoužitelný. Dovolenou potřebujeme všichni. A někdo ji stráví tím, že si lehne někde u moře, někdo ji stráví tím, že běhá v Beskydech. Nechme každému, co mu vyhovuje.“
Letadlem do Ostravy?
Nesmyslná rozhodnutí se podle klimatologa dají najít na obou stranách. „Proč bych létal z Ostravy do Prahy letadlem? Je pro to nějaký důvod? Není. Na druhou stranu opravdu musím kvůli klimatu jet z Ostravy do Lisabonu vlakem? To je druhý nesmysl. Určitě to lze, ale je to taková vzdálenost, že se vyplatí letět tím letadlem,“ říká Radim Tolasz a na závěr vyzývá:
„Mějme na paměti, že je třeba s tím něco dělat. A je třeba nad tím přemýšlet. To je první krok k tomu, aby s klimatem každý z nás opravdu začal něco dělat.“
