Izolace v pandemii komplikuje mladým přechod do dospělosti. Přicházejí o příležitosti i kontakty

Místo toho, aby zažívali první vztahy, hledali si brigády, práci nebo samostatné bydlení, žijí mladí lidé v době koronaviru často v izolaci. Současná situace jim výrazně komplikuje vstup do dospělosti. Podle oslovených odborníků se to negativně projevuje i na jejich psychice. Už loňské průzkumy Národního ústavu duševního zdraví ukázaly, že lidé ve věku 18 až 24 let jsou v časech karanténních opatření jednou z nejohroženějších skupin.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kontakty s blízkými jsou pro mladistvé zásadní. ilustrační foto | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Mám dobré chvíle, který trvají naštěstí déle než ty špatné. Ale vždycky mám takhle chvíli, kdy docela dlouho brečím a mám takové úzkosti. A teď se to tedy stává častěji, jak to trvá déle,“ říká osmnáctiletá Zuzana, která studuje třetím rokem na gymnáziu.

Doma je kvůli uzavřeným školám už rok. Nejvíc jí chybí kontakt se spolužáky a přáteli. „Já jsem prostě hrozně společenský člověk a to, že teď trávím už rok zavřená sama v pokoji, tak to na mě má hrozný dopad. Už je to takové, že spíš fakt přežívám, abych to nějak zvládla,“ přiznává.

Přehrát

00:00 / 00:00

V době koronaviru je ale pro mladé lidi přechod do dospělosti výrazně komplikovanější. Natáčela Lucie Korcová

Dospívající potřebují kontakt s ostatními ještě víc než malé děti nebo dospělí. „Puberta je složitá sama o sobě. Tam vznikají první vztahy, party, musím se od té rodiny odpoutat a navázat ty sítě kontaktů s vrstevníky. Takže ono je to strašně náročné období samo o sobě, a když se to teď ještě promítlo do toho izolačního módu – neumím se do toho ani vžít, jak to musí být náročné. Oni mají nějaký vývojový úkol, který mají strašně ztížený,“ vysvětluje psychoterapeutka Linda Nývltová, která je zároveň koordinátorkou preventivního programu Blázníš, no a co? v neziskové organizaci Fokus.

Ztráta motivace

Se současnou situací se snaží vyrovnat i dvacetiletá Eliška. Loni úspěšně odmaturovala a nastoupila na vysokou školu studovat obor jaderná fyzika. Stále žije s rodiči a sourozenci, ráda by se ale osamostatnila. „Už jsem ve věku, kdy strašně potřebuji bydlet sama. Ale teď je vlastně zaměstnání špatné – já jsem pracovala za barem a tam teď nemůžu pracovat. Takže si ani moc nenašetřím peníze.“

Rodiče ji také začali mnohem víc kontrolovat. Má pocit jako kdyby ji znovu vnímali jako dítě. „Normálně jsem ráno vypadla do školy. Vrátila jsem se večer, v noci, případně další den a teď se vlastně cítím strašně kontrolovaná. Jako by zapomněli, že jsem v tom věku, kdy oni už tohle měli a nějak mi tu volnost nedopřávají,“ říká.

Pandemie může dětem způsobit problémy s komunikací, shodují se experti. Zájem o terapie roste

Číst článek

Kvůli koronaviru a epidemickým opatřením mají mladí lidé ztížený přechod do dospělosti, upozorňuje předseda Psychiatrické společnosti české lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Pavel Mohr. „Ty děti také nejen přicházejí o výuku, ale přicházejí o celou řadu společenských událostí, které jsou s tím spojené. O takovou maturační zkoušku, jako je zakončení studia na střední škole nebo promoce. A s tím spojené různé sociální aktivity jako jsou stužkovací večírky, maturitní plesy – tohle najednou všechno vypadlo.“

Studenti prvních ročníků vysokých škol se navíc potýkají se ztrátou motivace ke studiu. Souvisí to i s tím, že neznají spolužáky ani pedagogy.

Lucie Korcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme