Distanční výuka nebo omezení aktivit si vybírá daň na dětech. Narůstají u nich psychické potíže

Úzkosti nebo sociální fobie – to jsou nejčastější psychické potíže, které se můžou začít projevovat u dětí v době koronaviru. Podle psychiatrů a psychoterapeutů tomu nahrávají nejen zavřené školy, ale i výrazné omezení aktivit ve volném čase. Odborníci oslovení Radiožurnálem upozorňují na to, že se kvůli dlouhodobé izolaci některé děti uzavírají do sebe a bojí se návratu k normálnímu životu.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Děti se na on-line hodinách musí potýkat i se šikanou (ilustrační foto) | Foto: zapCulture | Zdroj: Pixabay | CC0 1.0,©

„Od podzimu byl ve škole pouze týden a už tehdy ten víkend před tím byl úplně rozklepaný, bál se, co bude. Říkal, že mu je špatně – a to bylo po měsíci a půl, takže co se stane po půl roce, nemám tušení,“ říká paní Radka o svém nejstarším synovi Jakubovi, který chodí do šesté třídy. Je introvertní a forma distančního vzdělávání mu vyhovuje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si reportáž o dopadech covidu na psychiku dětí

Jeho mladší setře Emmě naopak škola i kamarádi chybí. „Ta mi tady kolikrát brečí. De facto každý den se ptá, kdy už bude moct jít zpátky do školy.“ Emma je ve třetí třídě a právě na prvním stupni základní školy začíná být kontakt s vrstevníky pro děti důležitý.

„Tam už to začíná být strašně o tom sociálním kontaktu, pro to se realizovat v těch vztazích a nasát to, že se musíme vzájemně respektovat a že každý může mít svůj názor, ale musíme se k sobě nějak chovat. A o to ty děti přichází. Takže pro mě velká otázka – až se do té školy vrátí, jak do toho budou schopné najet,“ upozorňuje psychoterapeutka Linda Nývltová, která je zároveň koordinátorkou preventivního programu Blázníš, no a co? v neziskové organizaci Fokus.

Podle odborníků by měli mít děti možnost o svých problémech v klidu mluvit. Pomoct může třeba i školní psycholog. Příbuzní dětí se můžou s prosbou o radu obrátit i na Rodičovskou linku.

Na formování dětí mají kromě rodiny a školy velký vliv i jejich koníčky. Omezení volnočasových aktivit, které se musely stejně jako výuka přesunout do online prostředí, bude mít podle Nývltové dopad na sociální dovednosti dětí.

„To bylo něco, co jim dodávalo sebevědomí a zdravé sebepojetí. U těch dětí to je i psychomotorický vývoj. Takže tam jde dohromady vývoj toho pohybu s vývojem těch kognitivních schopností a těma dalšíma psychickýma funkcemi. Takže čím menší to dítě, tím víc to může ovlivňovat ten vývoj. To, že nemá pohyb,“ vysvětluje.

U dětí se můžou víc projevit i úzkostné poruchy nebo výrazné změny nálad. „To, čemu říkáme například sociální fobie nebo sociální úzkost, to znamená obava z nějakého ztrapnění ze sociálního kontaktu s ostatními lidmi,“ popisuje primář Národního ústavu duševního zdraví a předseda Psychiatrické společnosti české lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Pavel Mohr.

Rok od zavření škol. ‚Dobré podmínky má víc dětí, zvyšuje se ale podíl absencí,‘ varuje šéfinspektor

Číst článek

Nárůstu psychických potíží u dětí si všímají i pracovníci Linky bezpečí. I když to pozorují několik posledních let, lockdown situaci podle nich ještě zhoršuje. A zatímco loni na jaře děti často řešily technické problémy při výuce na dálku, teď je trápí jiné věci.

„Zase řešíme jiné potíže při té online výuce – jako šikana, která se tam přesouvá, urážení v chatu nebo vylučování z těch skupin, vyhazování z těch online mítinků,“ říká sociální pracovnice Lucie Zelenková.

Podle odborníků by měly mít děti možnost o svých problémech v klidu mluvit. Pomoct může třeba i školní psycholog. Příbuzní dětí se můžou s prosbou o radu obrátit i na Rodičovskou linku.

Lucie Korcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme