Pandemie covidu-19 zpomalila život v Evropě i po celém světě. Jednou ze skupin, která se ocitla v nepříjemné situaci, byli i mezinárodní studenti, jejichž studium bylo v mnoha případech zrušeno, přerušeno nebo odloženo. Přibližně polovina z nich se vrátila domů, druhá polovina je stále v zahraničí. Většina ale pokračuje ve studiu online.

Tento článek je více než rok starý.

Praha 16:23 25. května 2020 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Pandemie covidu-19 zastihla 165 tisíc mladých Evropanů na výměnném pobytu Erasmus+, dalších pět tisíc jich bylo v přidružených dobrovolnických projektech. Téměř dvě třetiny studentů přesto se studiem v cizině pokračovaly, i když polovina z nich jen přes internet. Čtvrtině studentů byl pobyt v zahraničí zrušen a každý dvacátý nevěděl, jak to bude s jeho studiem dál. Vyplynulo to z průzkumu mezinárodního studentského spolku Erasmus Student Network (ESN) na 22 tisících studentech. 

V zemi, kde se jejich výměnný pobyt konal, se navzdory pandemii rozhodlo zůstat 42 procent studentů a téměř stejný počet se raději vrátil domů. Čtyři procenta studentů uvedla, že se v zemi svého pobytu zasekli a návrat domů pro ně nebyl možný.

Studenti podle průzkumu zažívali také problémy s dopravou domů – zrušené lety, autobusy nebo i zavřené hranice – s ubytováním nebo s přístupem k potravinám či hygienickým potřebám.

Komplikace po cestě domů zažila i studentka Anežka. Cestou z Erasmu v Lublani se její autobus zasekl na několik hodin na hranicích s Chorvatskem.

Nakonec získala telefonní číslo na řidiče dodávky, který pravidelně jezdí ze slovinského Mariboru do Brna. „Měl pro mě zajížďku 200 kilometrů tam a 200 zpět. Naštěstí byl ale moc hodný a chtěl mi pomoci. Nabídl mi, že pro mě i tak přijede, jen budu muset zaplatit naftu,“ vyprávěla Českému rozhlasu.

Čeští studenti

Na začátku nouzového stavu 12. března bylo v zahraničí 4800 českých účastníků programu Erasmus+. Třetina z nich v zahraničí zůstala, pouhá čtyři procenta dochází dál do školy – všichni ostatní pokračují ve studiu online. 

Jednou z nich je i studentka Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity Kateřina. Ta se kvůli zdravotnímu riziku na cestě domů, vysokým cenách letenek a lepšímu španělskému počasí rozhodla zůstat na Kanárských ostrovech a od března pokračuje ve studiu online.

„Kdyby mi rodiče řekli, že si přejí, ať se vrátím – vrátila bych se. Ale ani jeden se netvářil, že je to dobrý nápad,“ říká.

To, že se většina studentů radila o návratu domů s rodiči nebo blízkými, vychází i z průzkumu Domu zahraniční spolupráce ministerstva školství. „Zásadní roli hrál názor rodiny u 62 % účastníků,“ říká vedoucí analytického týmu Domu zahraniční spolupráce Ivan Brhlík. Informace od vysílající instituce, nejčastěji vysoké školy, byly směrodatné pro 60 % účastníků, následovány informacemi z médií, jimiž se řídila více než polovina studentů.

Naprostá většina studentů je se svým rozhodnutím spokojená a neměnila by. Studentka Linda z České zemědělské univerzity, která byla v době vyhlášení nouzového stavu na krátké návštěvě doma v Česku ze studijního pobytu v Německu, by měnila jen jediné: „Domů bych pravděpodobně jela, i kdybych věděla, že se do Německa již nebudu moct vrátit. Největší rozdíl by byl v tom, že bych si vzala věci, protože nyní mám 80 procent svých věcí v Německu a musím tam dál platit nájem,“ řekla pro server iROZHLAS.

Necelá čtvrtina studentů program Erasmus+ zcela ukončila. Tina, studentka Masarykovy univerzity, která trávila svůj studijní program na univerzitě ve Francii, se rozhodla odjet téměř ze dne na den: „Konzulát mi poradil, ať okamžitě jedu domů. Bylo to v tu dobu komplikované, nikdo ještě nic pořádně nevěděl. Centrum zahraničních studií Masarykovy univerzity se mi snažilo pomáhat, jak to jen šlo. Já jsem se nakonec rozhodla jet domů hlavně proto, že se zavíraly hranice a já se bála, abych nezůstala uvězněná ve Francii. Studium na francouzské škole jsem se nakonec rozhodla ukončit. Byla jsem dva týdny v karanténě bez wifi, a tak byl pro mě problém se připojovat na videopřednášky a kredity jsem k dostudování nepotřebovala,“ popsala pro server iROZHLAS.

Výuka pokračuje, Erasmus to ale není

I když někdy studenti ve studiu na zahraniční univerzitě pokračují, tak podle prezidenta ESN Kostise Giannida, citovaného v deníku Euractiv, se už nejedná o skutečný Erasmus: „Není to totéž. Online kurzy nemohou nahradit setkávání s novými lidmi a poznávání kultury země, kterou jste si vybrali. To je to, v čem spočívá skutečný Erasmus.“

‚Můžu psát v pohodě z domova.‘ Studenti si zvykají na zavřené knihovny, univerzity digitalizují obsah

Číst článek

Stejně jako ve většině ostatních oblastí, zůstává nejasné i to, co se stane v programem Erasmus v příštím školním roce. Německá předsedkyně Výboru pro kulturu a vzdělávání Evropského parlamentu Sabine Verheyenová doufá, že se finanční prostředky na program Erasmus+ v rozpočtu Evropské unie na období 2021–2027 zdvojnásobí nebo ztrojnásobí bez ohledu na krizi. Otázkou ale zůstává, do jaké míry mladí Evropané vůbec budou moci cestovat.

„Současná krizová situace ukázala, že většina organizací i účastníků je schopna program realizovat i na dálku. Do budoucna by takzvaný virtuální Erasmus+ mohl být možností pro ty, kteří si chtějí zkusit studium na zahraničí vysoké škole, nemají však z různých důvodů možnost vycestovat. Diskuse o zavedení této online mobility jako pevné součásti programu Erasmus+, a tedy oficiální změny podmínek programu, ale na úrovni Evropské komise stále probíhají,” řekla Radka Vavroušková z Domu zahraniční spolupráce.

Podle průzkumu DZS se většina koordinátorů Erasmu domnívá, že zájem o účast na zahraničních výjezdech poklesne. Jiný průzkum DZS naznačuje, že české školy mají o projekty mezinárodní spolupráce rekordní zájem. Studenti však podle informací z univerzit s přihláškami na Erasmus+ na nadcházející semestr vyčkávají.

„Množství zrušených výjezdů se na většině univerzit pohybuje v řádech jednotek procent. Některé zahraniční školy plánují zahájení výuky online. Jiné už teď avizují, že v zimním semestru nebudou moci zahraniční studenty fyzicky přijmout, a doporučují, aby školy výjezdy svých studentů přesouvaly na letní semestr. Většina českých univerzit uvedla, že studenty, kteří mají přijet na podzim, plánují přijmout,“ informovala Vavrušková.

Kdo pokračuje online, může si stipendium nechat

Evropská unie vydala dokument Základní praktické rady pro účastníky Mobilita Erasmus+ a Evropský sbor solidarity činnosti ve světle pandemie nemoci covid-19, ve kterém žádá vysoké školy, aby byly co nejvíce flexibilní a snažily se studentům dokončit své kurzy i navzdory jejich geografické poloze – a to právě většinou pomocí výuky online.

V této nezvyklé situaci mohou také koordinátoři uplatňovat doložku o takzvané „vyšší moci“, tak aby studenti kvůli nesplnění požadavků studijního pobytu nemuseli celé stipendium vracet. „Účastníci programu mohou využít principu vyšší moci a nárokovat si proplacení případných vícenákladů vzniklých v souvislosti s nastalou situací, jako například ubytování, které nebylo možné stornovat. K využití institutu vyšší moci je však nutné přistupovat hospodárně a snažit se případné vícenáklady minimalizovat,“ vysvětlila Radka Vavroušková.

Podle průzkumu ESN sedm procent studentů uvedlo, že na své studium nedostanou vůbec žádný grant. Jedna čtvrtina studentů pak uvedla, že si grant ponechají částečně nebo zcela. Většina studentů v době průzkumu zatím nevěděla, co se s jejich granty stane. Nyní už ale Dům zahraniční spolupráce vydal jasné instrukce: „Pokud byl výjezd předčasně ukončen, bude účastník vracet poměrnou část stipendia. V případě přerušení mobility je stipendium účastníkovi prozatím ponecháno, po jejím dokončení bude vracet poměrnou část za dobu přerušení. V případě, že účastník pokračuje v programu výjezdu online, ať už ze zahraničí, či z ČR, stipendium je mu ponecháno,“ informovala Vavrušková.

Julie Vinklová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít