Nejen roušky. Švadleny na Liberecku šijí takzvané empírové pláště pro hospice a domovy pro seniory

V některých domovech pro seniory a hospicích schází jednorázové ochranné obleky, které by jejich pracovníci mohli používat při kontaktu s lidmi v karanténě. Na Liberecku nedostatkové takzvané empírové pláště nahrazují dobrovolníci doma vyráběnými, šijí je z bavlny.

Tento článek je více než rok starý.

Liberec Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V přízemí libereckého domu Vila Vitae pro seniory s demencí na Masarykově ulici šije na černém šicím stroji empírové pláště Stanislava Šťovíčková, ředitelka organizace Rodina 24.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lidé nešijí jen roušky, ale už také ochranné pláště. Více si poslechněte v reportáži Lucie Fürstové

„Věděli jsme, že jednorázové pláště nejsou k sehnání. Pokud by naši klienti jeli do nemocnice, byli by nemocní, vraceli by se zpátky, tak by byla možnost, že by byli nakažení koronavirem. V tu chvíli je potřeba je dávat stranou a přistupovat k nim, jako kdyby nemocní byli. Takže k tomu potřebujeme pláště. Pokud můžeme používat bavlněné roušky, můžeme používat také bavlněné pláště. Proto jsme nečekali a začali jsme si pláště šít sami,“ popsala Českému rozhlasu Liberec Šťovíčková.

Ředitelka domova taky sama vymyslela a připravila střih, který poskytla i ostatním švadlenám. Je to vlastně takový nemocniční, jak se říká, andělíček v univerzální velikosti.

„Přemýšlela jsem o tom, jak toho střihu docílit, a došla jsem k tomu, že to může být úplně rovný pytel, že je to úplně jedno. Žádnou krásu v tom dělat nebudeme, hlavní je, když bude chránit. Musí být zavazovaný vzadu co nejjednodušším způsobem, na rukávech gumičky, dlouhý pokud možno až ke kotníkům. Pracovník po použití toho pláště si ho musí snadno svléknout s tím, že ho sesune dopředu před sebe,“ dodala Šťovíčková.

Dobrovolné švadleny i vězni

Podle střihu Stanislavy Šťovíčkové šijí dobrovolné švadleny. V Dehtárech na Hodkovicku je to pětasedmdesátiletá Marie Kroupová. Na svém starém šicím stroji ušila nejdřív víc než 500 ústních roušek. Teď se naučila vyrábět pláště.

Respirátory vyvinuté na ČVUT nově míří také k dětem. Ochrání třeba onkologicky nemocné dětské pacienty

Číst článek

„Je to jednoduché, je to rovné. Jsem zvyklá šít všechno, mně to utíká rychle. Šila jsem vždycky pro lidi, když bylo potřeba. Ušila, zkrátila, zpravila a teď je potřeba pláště, tak šiju to. A baví mě to,“ popsala Krupková.

První bavlněné pláště putovaly do Hospice svaté Zdislavy v Liberci. Podle jeho ředitelky Taťány Janouškové tam mají nedostatek těch jednorázových. „Mám z nich velikou radost, protože ručně šité pláště se dají samozřejmě vyprat a znovu použít a to je jejich veliká výhoda,“ řekla Janoušková.

Jana Drbohlavová, vrchní sestra domácí hospicové péče, si jeden plášť zkusila. „Pracovat by se v tom určitě dalo. Vždycky je lepší mít alespoň nějakou ochrannou pomůcku. Samozřejmě lepší jsou jednorázové, ale určitě jsme vděční za to, že se nám lidé snaží pomoci, jak jen to je možné. Budu ráda, že máme alespoň něco,“ popsala vrchní sestra.

Pláště jsou univerzální velikost a Drbohlavové jsou velké. „Ani mi to nevadí, protože mám velké sestry, takže jsem za to velice ráda, že je o něco větší a volnější,“ dodala.

Ochranné pláště se naučili šít i vězni z Rýnovické věznice v Jablonci nad Nisou.

Lucie Fürstová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme