Květná neděle připomíná příjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma. Oslavy omezí protikoronavirová opatření

Je Květná neděle. Křesťanům po celém světě začíná Svatý týden, ve kterém si připomínají poslední týden Ježíšova pozemského života a ukřižování. Označení „Květná“ má připomínat jeho příjezd do Jeruzaléma, kde ho lidé vítali palmovými listy. Pro nevěřící jsou Velikonoce oslavou příchodu jara. Letošní oslavy ale stejně jako před rokem omezují opatření proti šíření nemoci covid-19.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Květná neděle znamená i příchod jara. Lidé si do vázy dávají třeba kočičky (ilustrační foto) | Foto: janbrokes | Zdroj: Pixabay | CC0 Public Domain,©

Kostely bývají v tento den bohatě ozdobeny kočičkami, tedy větvičkami vrby jívy, nebo zelenými větvičkami, které symbolizující právě palmové ratolesti, jimiž vítali Ježíše Krista v Jeruzalémě. Kněží také předčítají pašije vyprávějící příběh o jeho zatčení a následné smrti.

Velikonoční záhady. Pečený beránek, vejce natvrdo a skvostný recept na jehněčí kotletky

Číst článek

Letos ale kvůli epidemickým opatřením bude kapacita kostelů a dalších chrámů omezená a část obřadů přesunou církve na internet.

Účast na bohoslužbách je omezena na deset procent kapacity kostela k sezení a lidé v kostelích musí mít respirátor a dodržovat rozestupy. Je rovněž zakázán hromadný zpěv s výjimkou sboru nebo zpěváků na odděleném místě.

Lidé navíc musí slavit Velikonoce co nejblíže místa svého bydliště, protože podle vládního nařízení nesmí opouštět okres, ve kterém dlouhodobě žijí. Vedení tuzemské katolické církve doporučilo vynechat i průvody obvyklé pro velikonoční svátky.

Věřící ale budou moct během Velikonoc přijít na večerní bohoslužby, a to konkrétně od čtvrtka do soboty. Výjimku ze zákazu nočního vycházení jim udělila vláda. Mše budou končit nejpozději o půlnoci. Velikonoce jsou podle ministra zdravotnictví za ANO Jana Blatného pro křesťany nejdůležitějšími svátky.

Tradice pro Květnou neděli

Květná neděle není spojena jen s liturgickými ale i lidovými tradicemi. Hospodyňky o Květné neděli třeba nepekly z mouky, aby nezapekly stromům květy. Hospodáři zase podle počasí odhadovali, jaká bude úroda. Říkalo se totiž, že „Jaká je květná neděle, takové budou i žně“.

Vláda prodloužila nouzový stav do 11. dubna. Výjimku ze zákazu vycházení budou mít velikonoční mše

Číst článek

Kočičky pak měly obřadní význam. Podle lidových pověr chránily domácnosti před nečestnými silami.

„Například se křížky z velikonočních kočiček zapichovaly do polí, pro požehnání úrody. Používaly se také v lidové léčitelské praxi. Například proti bolestem v krku se doporučovalo spolknout požehnanou kočičku,“ vysvětlil již dříve historik Vladimír Rišlink.

Datum Velikonoc se odvozuje od velikonoční neděle, která je první nedělí po prvním jarním úplňku. Po Květné neděli bude Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa a Zelený čtvrtek.

S jeho večerem přichází takzvané velikonoční třídenní, kdy si věřící připomínají Kristovo utrpení a vzkříšení. Velký pátek je připomínkou dne, kdy byl Kristus umučen a zemřel na kříži. Bílá sobota, den pobytu Krista v hrobě, nočními obřady přechází v neděli, kdy se slaví zmrtvýchvstání.

Označení Květná neděle má připomínat příjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma, kde ho lidé vítali palmovými listy. Fotografie z města Gazy | Foto: Mohammed Salem | Zdroj: Reuters

Jan Nevola, Eliška Balcárková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme