Je Květná neděle. Křesťané si připomínají příchod Krista do Jeruzaléma
Začíná takzvaný Svatý týden. Křesťané si v něm připomínají poslední dny pozemského života Ježíše Krista, jeho smrt na kříži a následné zmrtvýchvstání. Na Květnou neděli podle církevní liturgie přijel Ježíš do Jeruzaléma. Při této příležitosti bývají kostely bohatě vyzdobené květinami.
Jedním ze symbolů Květné neděle jsou v českých zemích větvičky vrby jívy, známé jako kočičky. Ty se v tento den využívají i při bohoslužbách. „Připomínají, že když Ježíš vyjížděl do Jeruzaléma, tak mu lidé mávali ratolestmi a volali hosana, tedy sláva králi, který přijíždí,“ popisuje pro Radiožurnál plzeňský biskup Tomáš Holub.
Posvěcené ratolesti, nejčastěji právě kočičky, si pak věřící berou domů. V minulosti se navíc využívaly i při různých magických rituálech.
„Kdo měl problémy s očima a potřel si oči svěcenou kočičkou, tak se mu zrak zlepšil. Když někoho bolelo v krku, stačilo spolknout jednu nebo i tři posvěcené kočičky, a hned ho přestalo bolet v krku. Jinak z nich hospodář dělal křížek, který dával za trámy na půdě, aby byl dům chráněn před blesky,“ vypráví etnolog a ředitel Polabského muzea Jana Vindušky
Na Květnou neděli se lidé taky podle tradic loučili se vším starým. I k tomu se vážou různé zvyky. Etnolog a ředitel Národního ústavu lidové kultury Martin Šimša připomíná třeba takzvané vodění Jidáše.
„Toho Jidáše představuje člověk oblečený do slámy, který bývá za zvuku řehtaček voděn po vesnici. Nakonec je za ní z obleku vysvlečen, a oblek je spálen. To je jedna z nejstarších představ, jakým způsobem to staré, co s sebou nese zima, vyprovodit z okrsku vesnice, a zimu nějak zlikvidovat,“ říká Šimša.
A pak lidé vítali nové začátky. Někde třeba dívky chodily s takzvaným lítečkem, tedy čerstvě uříznutými vrbovými proutky, nebo malým zelený stromečkem ozdobeným pentlemi a barevnými vajíčky. Symbolicky tak přinášely do vesnice jaro, nový život a naději.
