Ostravská škola odmítla používat při online výuce Microsoft nebo Google. Bála se o zabezpečení dat dětí
Dva roky strávily děti v době covidu střídavě ve škole a doma na online výuce. Postupně se spolu s učiteli i rodiči naučili využívat programy, jako je Zoom, Google Meet nebo Microsoft Teams, přes které většina škol učila a dálku. Při online výuce to byla nutnost. Jenže právě programy těchto technologických gigantů nemusí být zrovna nejlepší volbou – problémem je zabezpečení dat dětí.
Na ostravské základní škole učili během distanční výuky přes aplikaci Jitsy. Proč nevyužívali žáci známější aplikace jako většina škol?
„Skype třeba, pokud si dobře vzpomínám, se trhal a nebyl plynulý. U Zoomu byla ta věc, že měl zadarmo jenom buďto 30, 35 nebo 40 minut. Nebyla to celá hodina, která je 45 minut,“ popisuje pro Radiožurnál David Dvořák, který se škole externě stará o IT.
Začali proto hledat způsob, jak pro školu levně zařídit online výuku. Jitsy má otevřený zdrojový kód, který tak může kdokoli legálně upravovat a využívat. V ostravské škole ho upravili tak, aby se mohlo přihlašovat všech 500 žáků.
Systém nepadal a nevypínal se po půl hodině. Podle Dvořáka se děti díky tomu učí i s jinými programy. Už roky mají například školní počítače nainstalovaný systém Linux místo Windows.
„Pro naše žáky byla naprostá samozřejmost, že existuje několik druhů operačních systémů, že existuje několik formátů. Tady se používá Liber Office, nepoužíváme Microsoft Office. Pro ně bylo samozřejmé, že koncovka určuje, o jaký dokument jde,“ dodává.
Nespoléhat se na programy technologických gigantů podle něj má i další výhody.
„Všichni by si měli položit otázku, z čeho financují provoz serverů, provoz vývojářů, reklamu. To znamená, oni něco z vás mají, mají toho tolik, že se jim to vyplatí. No a pak vás zasypou reklamou a podobně,“ vysvětluje Dvořák.
Kde je hranice mezi hraním online her a závislostí? ‚Důležité je vědět, proč děti hrají,‘ říká odbornice
Číst článek
Vazby Zoomu na Čínu
Expert na kyberbezpečnost Tomáš Flídr se o zabezpečení dat v případě amerických firem neobává. Rizikový je podle něj ale Zoom, který má úzké vazby s Čínou, kde se část aplikace vyvíjela.
„Měl problematickou bezpečnost. Druhá věc je, že Zoom ne úplně transparentně informoval o své bezpečnosti a o svých bezpečnostních problémech a bezpečnostních opatření. Například Zoom tvrdil v době začínající pandemie covidu v roce 2020, že používá tzv. koncové šifrování,“ popisuje.
Čínská vláda podle Flídra využívá tamní technologické firmy a bere si od nich data klientů. V případě dětí je ochrana dat zvlášť citlivá.
I proto některé státy v Evropě už zakazují školám využívat programy těchto globálních firem, například Nizozemsko, Dánsko nebo některé spolkové země v Německu. Jak ale upozorňoval v podcastu Vinohradská 12 datový novinář Českého rozhlasu Jan Cibulka, v Česku se nic takového neřeší.
„To by musel udělat náš Úřad pro ochranu osobních údajů, který nic takového neudělal. A co vím, tak se tou problematikou ani do hloubky nezabýval. V České republice ministerstvo školství říká, že to je starost jednotlivých škol, že ona žádný konkrétní produkt nedoporučuje. Což ovšem není pravda, protože během covidu ministerstvo mělo několik vzdělávacích programů pro učitele a pro školy a ty produkty Microsoftu tam výslovně doporučovali,“ doplňuje Flídr.
