Když lidé trpí, nezajímá je, kdo válku začal, vysvětluje šéf českých Lékařů bez hranic

Pavel Gruber je sedmým rokem ředitelem české pobočky humanitární organizace Lékaři bez hranic. Zastává tam především manažerskou pozici. Velkou úlohu při lékařských misí má nelékařský personál a současná informační válka je podle něj stejná jako každý jiný konflikt. Říká to v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.

Tento článek je více než rok starý.

Osobnost Plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Čtvrtinu personálu lékařské mise tvoří doktoři, další čtvrtinu sestřičky, zdravotníci a farmaceuti, polovina profesí je potom nelékařských, říká Gruber.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hostem Osobnosti Plus je Pavel Gruber

„Jsou to lidé, kteří umožňují, aby polní nemocnice vůbec mohla fungovat. Někdo musí postavit stany, někdo jiný vymyslet, jak bude přitékat voda, hodně práce je také s nemocničním odpadem a prošlými léky. Další člověk zařizuje internet, který všichni potřebují, ...funguje tam mimo jiné i finanční úřad. Je toho mnoho a vždycky jde o velkou výzvu,“ vysvětluje.

‚Lidé řeší jiné problémy než tuberkulózu‘

Lékaři bez hranic se momentálně zabývají pasivní formou tuberkulózy na Ukrajině. Léčivo, které na nemoc zabírá, působí pacientovi dlouhodobé potíže a je velmi těžko fyzicky snesitelné. Mnoho lidí proto léčbu přeruší, tuberkulóza ale vítězí nad zdravím i z jiných důvodů. Ovzduší války pomoci nemocným výrazně nepomáhá.

Pavel Gruber

  • Od roku 2011 ředitel české pobočky humanitární neziskové organizace Lékaři bez hranic,
  • působil jako vedoucí oddělení humanitární a rozvojové pomoci v organizaci Charita ČR,
  • poté se angažoval jako předseda správní rady Českého fóra pro rozvojovou spolupráci,
  • momentálně se organizace Lékařů bez hranic pod jeho vedením zabývá především léčbou rezistentní formy tuberkulózy na Ukrajině,
  • členové mezinárodního týmu ale působí celkově ve více než 70 zemích.

Tuberkulóza byla na východě Ukrajiny už před konfliktem a v Doněcku jsme měli projekt. To nám i pomohlo, měli jsme tam základnu, měli jsme kontakty a to je důležité. Ale nyní se děje to, že pro pacienty existuje velmi ztížený přístup k léčbě. Ve chvíli, kdy se pohybujete na území, kde se bojuje, je tuberkulóza menší prioritou,“ říká Gruber.

Její léčení je dlouhodobé, nemocní musí k lékaři pravidelně docházet, musíte je sledovat a když musí překračovat hromady check-pointů, řeší úplně jiné zásadní problémy. Jejich udržení v léčebných programech je pak mnohem obtížnější,“ dodává.

‚Musíte ke všem přistupovat nestranně‘

O samotném válečném konfliktu a pohybu v něm potom Gruber říká: „Názor mít můžeme, ale věcně nás to nezajímá. Naše práce je pomoct lidem, kteří tam trpí. Jsme poněkud v jejich kůži a jejich pozici, protože je také nezajímá, kdo válku začal. Utrpení jim způsobují obě strany a je jedno jakou uniformu má bojující.“

Je pravda, že pokud bych byl v pozici politického analytika, řekl bych, že jedna strana má větší vinu než ta druhá. Ale je jedno, o jakém konfliktu se budeme bavit, jestli o Ukrajině, nebo Jemenu. Ve chvíli, kdy chcete působit poblíž konfliktu, musíte být vnímaní jako neutrální, nestranná osoba. A musíte také tak ke všem přistupovat.

Soudobá informační válka je stejně silná jako každá jiná válka a jakékoli vyjádření se velmi snadno zneužije. Kdybych se vyjádřil ve smyslu, že inklinuji k jedné straně, není problém mé vyjádření trochu zkomolit, vytrhnout z kontextu, přeložit jinak do angličtiny a dát na sociální sítě. Pak může mít naše mise fyzický problém v řádu hodin,“ upozorňuje Pavel Gruber.

Barbora Tachecí, kte Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme