Nešlo mi o sex, ale o obličej. Českému pohledu na trans* osoby nejvíce škodí sexualizace, říká Králová

Ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že zruší podmínku kastrace pro trans* osoby, které chtějí získat novou úřední identitu. Na přesvědčování politiků, aby podmínku zrušili, se podílela i Lenka Králová z hnutí Trans*parent. „Býváme první trans* lidi, se kterými se setkají, proto tématu nerozumí,“ popisuje setkání s politiky, kteří o právech trans* lidí rozhodují.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lenka Králová

Lenka Králová | Foto: Karolína Němcová | Zdroj: Český rozhlas

„Politikům vysvětlujeme, že ten problém je spíš praktického rázu, protože musíme všude odhalovat svou identitu, když ukazujeme občanku. Chráníme soukromí a údaje lidí, ale trans* lidi se musí takto nechtěně odhalovat. Když jim ukážeme mapu Evropy, kde dneska už svítí jen Česko a asi dvě další země Evropské unie, trkne je to a řeknou si, že je tady něco opravdu špatně,“ říká Králová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou Osobnost Plus Lucie Vopálenské. Hostem je Lenka Králová, aktivistka, profesí softwarová inženýrka

Upozorňuje na to, že trans* lidé jsou v českých médiích dlouhodobě prezentováni jako ti, kteří požadují operaci genitálií. Obecně téma trans* osob je považováno za téma sexuální, k čemuž přispívá i fakt, že se jím u nás zabývá výhradně sexuologie.

Podle odhadů je v české populaci zhruba jedno až dvě promile trans* osob. Reprezentativnější kanadské sčítání lidu ukazuje, že k trans* identitě se hlásí asi tři promile občanů. Znamenalo by to, že v Česku je celkem 10 až 30 tisíc trans* lidí. O chirurgický zákrok u nás však za posledních 10 let zažádalo pouze něco málo přes tisíc lidí.

Být trans* bez operace

„Ukazuje se, že lidí, kteří to vyloženě dotáhli až k operaci, je opravdu o jeden řád míň než celkový počet trans* lidí,“ komentuje Králová. Zároveň vysvětluje, že zdaleka ne všichni trans* lidé chtějí zákrok podstoupit.

Nové jméno, starý diplom. Škola dělá problémy trans studentce, navzdory ombudsmance i ministerstvu

Číst článek

„Můžou nastat různé vážné komplikace. Některé ženy, které znám, skončily na několik měsíců v pracovní neschopnosti. Jsou tam ale i věci trvalého rázu jako inkontinence nebo naprostá ztráta sexuální citlivosti.“

Mezi důvody, proč někteří trans* lidé nechtějí operaci podstupovat, patří vedle strachu z komplikací ale i to, že si plně vystačí s hormonální terapií.

„Když jsem šla do tranzice, ze začátku jsem nevěděla, jestli chci operaci, nebo ne. Věděla jsem, že chci hormonální terapii. Ta mi potom změnila obličej, takže mi lidi začali říkat mladá paní. Začala jsem úplně normálně fungovat ve společnosti a zjistila jsem, že operaci nepotřebuju, protože ke svému tělu necítím až takovou nenávist. Spíš jsem prostě dřív nebyla ztotožněná se svou sociální rolí,“ vysvětluje Králová.

Sexualizace škodí

Podle Králové českému pohledu na trans* osoby nejvíce škodí sexualizace tématu.

„Téma je dlouhodobě prezentováno takovým způsobem, že motivace lidí, kteří si chtějí projít tranzicí, je sexuální. To ale není pravda. Sex je jen určitá část života. Já jsem do tranzice šla proto, abych žila jako žena od rána do večera. Primárně tam nebyla žádná sexuální motivace.“

Neřeším každé misgenderování, nemůžu se zlobit na cizí lidi, připouští režisérka Špinar. Prochází tranzicí

Číst článek

Právě někteří sexuologové, kteří mají v gesci povolovat nebo zakazovat lidem tranzici, na trans* osoby podle Králové nahlížejí jako na sexuální devianty a podrobují je výslechům.

„Přistupují k tomu jako k sexuální úchylce, což je strašně škodlivé. Ti lidé jsou totiž většinou úplně na dně, mnoho z nich je na pokraji a chtějí skoncovat se životem. Jdou k odborníkovi pro pomoc a místo toho se dočkají ponižování,“ říká Králová.

Podle ní by v ideálním případě měli lidé, kteří mají o své genderové identitě jasno, zamířit přímo na endokrinologii. Ti, kteří ve své identitě tápou, by měli docházet k psychoterapeutům nebo psychologům, kteří by jim měli pomoct se v sobě zorientovat.

Především mladým lidem, kteří jsou na začátku své tranzice, pomůže už jen to, když bude jejich okolí jednoduše respektovat jejich rod, oslovení nebo jméno.

„Tam nepotřebujete žádné povolení odborníků. Řada rodičů však ani na toto nechce přistoupit. Přitom je to přece vratná věc. I kdyby se dítě teoreticky později rozmyslelo, když změním rod a oslovování, můžu to jednoduše vrátit zpět. A když toto dítěti dopřejete, na vlastní oči uvidíte, jestli rozkvetlo, nebo ne,“ vysvětluje Králová.

Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.

Lucie Vopálenská, arych Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme