Nesnášenlivost u nás souvisí s výroky Klause mladšího či Roznera, říká šéf židovského muzea

Novinář, spisovatel a diplomat Leo Pavlát se zapojil do činností Židovské obce v době tvrdé normalizace v 70. letech. Současná společnost je jiná, přesto obec stále čelí občasným útokům. „U nás se averze proti židovské komunitě projevuje spíše verbálně, zejména na internetu. A především s ohledem na politiky a jejich vyjadřování,“ říká ředitel Židovského muzea v Praze.

osobnost plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Leo Pavlát | Foto: Jana Přinosilová

„Netýká se to jen Židů. Například mohu zmínit případ Miloslava Roznera a jeho výrok o Letech nebo nedávný příměr legislativního schvalování k rozhodování o složení transportů do koncentračních táborů Václava Klause mladšího. To, co by dříve člověk od pultíku politiků nemohl slyšet, se nyní stává přijatelným,“ komentuje novinář český antisemitismus a jeho náznaky.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hostem Osobnosti Plus je Leo Pavlát

Sionismus a StB

Pavlát mluví také o perzekuci Židů komunistickou mocí a o vztahu komunismu k semitské otázce.

„Komunisté považovali Židy za pátou kolonu uvnitř země, která kuje pikle. Měli pro to označení ‚sionismus‘. A i ze své zkušenosti, kterou jsem nabyl během výslechů na StB (Státní bezpečnosti, pozn. red.), vím, že někteří byli skutečně antisemité věřící v židovské spiknutí, židovskou moc a nitky, kterými Židé ovládají svět. To v tehdejším režimu skutečně bylo. Netvrdím, že u běžných členů KSČ. Ale ti, kteří stranu ideologicky formovali, a zcela jistě také StB, ti takový náhled měli,“ vysvětluje Pavlát. 

Matka přežila koncentrák

Současný ředitel pražského židovského muzea se začal účastnit života v Židovské obci v 70. letech, a díky tomu se dostal ihned do hledáčku Státní bezpečnosti. Vše doma tajil.

„Mamince jsem nikdy o žádných potížích neřekl. Měla toho naloženo už dost, než abych ji ještě stresoval estébáky,“ dodává.

Jeho matka zažila nacistickou genocidu Židů a jako jediná ze sedmnáctičlenné rodiny koncentrační tábor přežila. „Děti si nesou to, co dostanou od rodičů,“ vzpomíná na ni Pavlát. 

Vzrůstající nesnášenlivost k Židům v Evropě ředitel muzea potvrzuje. „Je mi líto, ale musím říct, že antisemitismus v Evropě je stále silnější. V zemích jako je Francie, Holandsko, Itálie, Belgie a Švédsko, tam se to děje bez jakýchkoli debat. U nás je židovská komunita malá a je malé i společenství muslimů, s nímž protižidovská averze v zahraničí souvisí.“

Leo Pavlát

Novinář, spisovatel, diplomat a první a současný ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát po válce vyrůstal s matkou, která jako jediná z rodiny přežila šoa - věznění v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau i dalších lágrech. Vystudoval fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy.

Od konce 70. let se začal angažovat v neoficiálních strukturách kolem Židovské obce v Praze. V letech 1990-1994 působil na československém/českém velvyslanectví v Izraeli. Od roku 1994 je ředitelem Židovského muzea v Praze.

Na téma antisemitismus a židovské tradice publikuje v novinách, vystupuje v rozhlase a televizi a přednáší na různých fórech. Je podruhé ženatý, má dcery Annu (1982) a Michaelu (1992). Hovoří francouzsky, hebrejsky, anglicky.

Barbora Tachecí, Kateřina Chvátalová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme