Přes polovinu LGBT osob u nás se setkalo s nějakým typem násilí. Změňme trestní zákoník, říká právnička

Dvacítka lidskoprávních organizací vyzývá českou vládu a parlament, aby kvůli vraždě gayů v Bratislavě přijali opatření na zlepšení ochrany LGBT+ lidí v České republice. V pořadu Českého rozhlasu Plus Pro vysvětluje Klára Kalibová, advokátka a ředitelka organizace In IUSTITIA, proč je změna trestního zákoníku nutná. Poslanec ODS Martin Major, člen sněmovního bezpečnostního výboru a právník, namítá, že extremisty žádný zákon neodradí.

PRO A PROTI Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Průvod na podporu LGBT komunity

„Téma nenávisti je řešitelné dlouhodobým působením na veřejnost,“ věří poslanec Major | Zdroj: Profimedia

„Právní ochrana proti předsudečným trestným činům by se měla zlepšit,“ uvádí v Pro a proti advokátka a ředitelka organizace In IUSTITIA Klára Kalibová. Poslanec ODS, člen sněmovního bezpečnostního výboru a právník Martin Major ale považuje současnou právní ochranu za dostatečnou.

Přehrát

00:00 / 00:00

Bojuje stát proti projevům nenávisti a vyšetřuje a stíhá policie předsudečné zločiny vůči queer lidem dostatečně? Debatují advokátka a ředitelka organizace In IUSTITIA Klára Kalibová a poslanec ODS a právník Martin Major

Podle politika by se trestní zákon měl měnit co možná nejméně. „Není možné reagovat na každý čin, který se stane, jeho změnou. Za minulý rok útoků na LGBT komunitu u nás bylo 11. Nejsem si jistý, jestli je proto nutno zasahovat do trestního zákoníku,“ říká Major.

„Experti se shodují, že policejní statistiky nejsou validní,“ namítá ředitelka. „Podle dat Evropské agentury pro lidská práva patří LGBT lidé k jedné z nejohroženějších skupin z důvodu své identity. Proto agentura doporučuje změnu legislativy. Je to 11 procent lidí proti čtyřem procentům obětí antisemitských útoků, přesto u nás postihujeme více antisemitské, islamofobní i křesťanofobní pohnutky, zatímco transfobní a jiné ne,“ dodává.

„V antidiskriminačním zákoně jsou dnes chráněny sexuální menšiny, lidé napadení z důvodů genderu nebo zdravotního postižení, stejně tak v přestupkovém zákoně, ale v trestním zákoníku ne,“ říká právnička.

„Dále výzkum kanceláře ombudsmana z roku 2019 potvrzuje, že 55 procent gayů, leseb nebo trans osob se setkalo s vyhrožováním, zastrašováním i fyzickými útoky,“ vysvětluje Kalibová. 

Major ale zpochybňuje, že změna trestního zákona by problém vyřešila. „Otázkou je, jestli to není spíš na osvětě, důsledném a dlouhodobém působení na veřejnost. Přísnější tresty extremisty ke změně chování nepovedou. A přestože v našem právu není homofobní úmysl klasifikován jako přitěžující okolnost při spáchání trestného činu, je tak často soudy nahlížen,“ říká.

Změna zákona?

Kalibová připomíná, že trestní zákoník se nedá rozšiřovat výkladem. „Bude-li tedy někdo napaden, zavražděn z důvodu své sexuální orientace, bude stále v té základní skutkové podstatě, zatímco pokud bude někdo zavražděn kvůli příslušnosti k politické straně, dostáváme se hned do kvalifikované skutkové podstaty. To je prostě nerovnost,“ vysvětluje Kalibová.

Občanský demokrat opakuje, že změna trestního zákoníku není řešením. „Ty de facto teroristy, kteří se takto chovají, žádná změna zákona neodradí od jejich konání. Ostatně ten slovenský pachatel chtěl nejprve zavraždit premiéra, a když neuspěl, hledal jiný cíl,“ oponuje Major. 

‚Nenávist zabíjí‘. Stovky lidí v  Praze demonstrovaly za bezpečí LGBT+ komunity

Číst článek

„Téma nenávisti je řešitelné dlouhodobým působením na veřejnost,“ věří poslanec.

„Jde o to, aby extremistické myšlení bylo vytěsněno a odsunuto mimo slušnou společnost,“ navrhuje řešení problému nesnášenlivosti Martin Major (ODS).

„Dominantně jsou pachatelé předsudečného násilí lidé jako my, ne extremisté. Slovenský případ je specifický a nemá smysl jím zatemňovat veřejnou debatu. Gayové, lesby, lidé se zdravotním postižením a další, kteří nejsou chráněni trestním zákoníkem, se stávají terčem útoků ze strany běžných občanů. Prevence je důležitá, ale nevidíme ji ani ze strany státu,“ shrnuje českou situaci Klára Kalibová.

Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu. Moderuje Karolína Koubová.

Karolína Koubová, oci Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme