Architektka Loukotová: Zelená architektura je víc než zelená střecha. Je to i o správném umístění domu
Green New Deal a evropské zelené plány nejsou jen věcí průmyslu. První česká soukromá škola architektury ARCHIP se totiž pro letošní rok rozhodla vybrat téma greenwashing. „Přišlo nám to aktuální, protože tématem změny klimatu jsme všichni denně bombardování. A pod touto slupkou najednou člověk pozná, že když se začne ptát, co to znamená a co budeme dělat, že už nenachází hlubší znalosti,“ říká architektka a rektorka Regina Loukotová.
„Viděla jsem několik projektů, které šly jen po povrchu. Při prezentaci našich studentů jsme často narazili na to, že jejich popis projektu zní: ‚A tady dám zelenou střechu, proto to bude zelené, proto bude projekt udržitelný.‘ Ale tak to není,“ dodává.
Loukotová připomíná, že pokud se budoucí architekt rozhodne navrhnout takzvaně udržitelný projekt, musí přesně vědět, proč to dělá a co všechno má vliv na udržitelnost stavby. Každá stavba, která má být šetrná k životnímu prostředí, musí respektovat nejedno pravidlo.
„Je to úplně od začátku: aby byl dům správně položeny na pozemku, aby správně se tvářil vůči světovým stranám, aby používal správné materiály a tak dál.“
Jde také o generační střet a skepsi.
„Tedy také o to, kde ležíme. O skepsi nás Východoevropanů vůči těmto otázkám. Jakmile člověk přejede do Skandinávie, do Německa, tak jsou tam tyto otázky brány úplně na jinou váhu. Jsou považovány za relevantní. Tady je obrovská skepse vůči zelené infrastruktuře nebo obecně zelenosti. Na druhou stranu se tomu až tak nedivím.“
Rektorka školy ARCHIP se sama nepovažuje ani za optimistu, ani za skeptika. „Dala bych se někam ve středu, vždy hledám ten racionální základ. Naši studenti, pokud přicházejí ze západní Evropy, tak prošli základním a středním vzděláním už hodně ovlivněným touto agendou. Ale málokdy už, pokud znají A, tak znají i to B nebo C,“ uvažuje.
Zateplování fasád versus estetika
Podle Loukotové je dokonce možné, že zelené ideály mohou ohrozit základy dobré architektury.
„Teď mě napadá příklad zateplování fasád. Léta se fasády obalovaly polystyrenem a dalšími materiály, ale co se týká estetického dojmu z těch domů, tak to bylo ke škodě. Je otázka, jak dlouho materiály vydrží, jak dlouho budou fungovat a jakým způsobem ještě poškodí stavbu samotnou.“
Moderní obraz architekta
Regina Loukotová zakládala svou vysokou školu s představou, že by se architektura měla učit jinak. Své celoživotní zkušenosti sbírala i se svým manželem Martinem Roubíkem ve Vídni, Norsku, Spojených státech či Egyptě.
V zahradě není důležité, co roste, ale co zažijete, říká krajinářský architekt, který obnovuje staré zahrady
Číst článek
Také říká, že chce demytizovat postavu architekta a ukázat, že to není jen podivín, který si něco čmárá v kanceláři, ale týmový hráč uvažující v širších souvislostech.
„Myslím, že se nám to daří,“ přiznává. „Jsem teď například ve spojení se skupinou mladých architektek. Snaží se podporovat ženy v architektuře, které to nemají moc jednoduché. Jsou na úplně opačném pólu než nějací zšedivělí architekti s černými obroučkami brýlí, oblečeni celí v černém, nebo světle černém, jak říkají šedivé. A kterých se každý lekne.“
A dodává, že u mladých lidí je i obrázek architekta už mnohem modernější. „Není to ten starý obrázek někoho, koho se každý bojí a kterému řekne, že by měl od něj rád dům, ale nevím, jestli se domluvíme,“ napodobuje projev nejistého klienta.
Celý rozhovor Lucie Vopálenské najdete v audiozáznamu pořadu Osobnost Plus.
