Problémy s játry nezpůsobil Beethovenovi jen alkohol, zjistili vědci 196 let po jeho smrti
Téměř 200 let po smrti hudebního skladatele Ludwiga van Beethovena získali vědci z pramene jeho vlasů DNA. Snažili se zjistit, co stálo za zdravotními problémy a ztrátou sluchu, kterými trpěl. Příčinu hluchoty německého skladatele sice neodhalili, nicméně zjistili genetické riziko onemocnění jater a infekci žloutenky typu B poškozující játra, kterou trpěl v posledních měsících života, napsala agentura AP.
Tyto faktory společně s jeho konzumací alkoholu pravděpodobně stačily k tomu, aby způsobily selhání jater. Právě to podle vědců vedlo k jeho smrti, vyplývá ze studie zveřejněné v časopise Current Biology.
V neděli uplyne již 196 let od Beethovenovy smrti. Slavný skladatel zemřel ve Vídni v roce 1827 ve věku 56 let. Sám německý hudebník napsal, že chce, aby lékaři po jeho smrti zkoumali jeho zdravotní problémy.
Před morem některé jedince chránila specifická genová mutace. Jejich potomci ji v sobě mají dodnes
Číst článek
„Zrovna u Beethovena tomu bylo tak, že ho nemoci někdy velmi omezovaly v jeho tvůrčí práci,“ uvedl jeden z autorů studie Axel Schmidt z univerzitní nemocnice v Bonnu. „A pro lékaře bylo vždy záhadou, co za tím bylo,“ dodal. Již od skladatelovy smrti se vědci snažili dát dohromady Beethovenovu zdravotní historii a nabízeli řadu možných vysvětlení pro jeho problémy.
Nyní díky pokroku ve zkoumání DNA získali experti genetické stopy z Beethovenových vlasů, které byly ustřiženy a schovány na památku. Zaměřili se na pět pramenů, které „byly téměř určitě autentické“ a pocházely od stejného evropského muže, vyplynulo ze studie.
Zkoumali i další prameny, ale u nich nedokázali potvrdit, zda skutečně patřily Beethovenovi. Předchozí testy jednoho z těchto pramenů naznačily, že hudebník trpěl otravou olovem, nyní ale vědci dospěli k závěru, že tento vzorek vlasů patřil ve skutečnosti ženě.
Zjistí pravděpodobnost Alzheimera i budoucí pleš. Obchod s genetickými daty roste
Číst článek
Získat genetickou stopu z vlasů byla pro vědce velká výzva, uvedl paleogenetik Johannes Krause. Nakonec se to ale podařilo a experti odhalili známky genetického onemocnění jater.
Jak poznamenal další z autorů studie Tristan Begg z Cambridgeské univerzity, Beethoven byl během svého života velmi citlivý na tvrzení, že je opilec.
„Ne že bychom ho nějak hájili, nicméně fakt, že zde bylo genetické riziko a nejspíš žloutenka typu B - kdoví jak dlouho - by mohl znamenat trochu odklon od tvrzení, že za jeho problémy stálo jen přílišné pití alkoholu,“ dodal Begg.
