Majetek si s sebou do hrobu neodnesete, říká Pavel Zavadil. Inspiroval ho Steve Jobs
Jestli někdo vypadá jako reklama na štěstí a spokojenost, je to on. A svůj postoj k životu nijak neskrývá. „Často říkávám, že celý můj život je dovolená,” usmívá se v rozhovoru s Lucií Výbornou podnikatel a donátor Světlušky Pavel Zavadil.
Už jako etablovaný podnikatel koupil v roce 2003 skomírající firmu na ústní vody. „Bylo to iracionální rozhodnutí, uhranuly mě dubové sudy a sklepení – a šli jsme do toho,” vzpomíná pro Radiožurnál.
V jeho dubových sudech dnes zrají maltonová vína, tedy taková, která mohou léčit. Že jste o nich ještě neslyšeli? Jde o poměrně starou recepturu, kterou si nicméně výrobce velmi pečlivě hlídá.
„Přesný výrobní postup znají jen dva tři lidé. V každém vínu je po jedné bylině, jeden druh tak prospívá žaludku, druhý zase dodává železo do organismu,” říká Pavel Zavadil.
Je dobře, když se člověk podělí
Už Steve Jobs před lety prohlašoval, že nechce být nejbohatším člověkem na hřbitově a Pavel Zavadil se této filozofie drží. „Jobse si podnikatelsky vážím. Myslím, že by bylo fajn, kdyby si jeho citát řada lidí aspoň občas připomněla,” neskrývá.
Rozhovor s podnikatelem, mecenášem a donátorem Světlušky Pavlem Zavadilem. Moderuje Lucie Výborná.
A v jeho případě nejde jen o planou frázi. „Když zemřel můj strýc, měl velký majetek – a já najednou viděl, že mu to bylo úplně k ničemu, nikam si ho s sebou neodnesl,” vzpomíná.
V roce 2014 tak získala jeho firma ocenění Nejštědřejší firemní dárce. Znamená to, že v poměru k tomu, kolik vydělají, věnují poté nejvyšší částku – konkrétně pro Světlušku.
„Když člověk něco vydělá, je dobře, když se podělí,” neskrývá. „To, co rodina nebo firma nespotřebuje, chci věnovat těm, kdo to potřebují. A přál bych si, aby to tak dělali i další lidé.”
