Právnička uctila památku masakru. Umělkyně nahradila cenovky v obchodě protiválečnými informacemi. Členky transgender komunity bojují za uznání své identity. Aktivista kritizoval znečišťování životního prostředí. Bratři protestovali proti vládě. Umělec šel na demonstraci. Každý z nich čelí ve své zemi trestu. Jejich příběhy mapuje Amnesty International, která v rámci akce Maraton psaní dopisů vybízí veřejnost, aby se postavila za politické vězně.

Praha 16:41 19. listopadu 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Píšu ti tento dopis nejen proto, že vím, že jsi vězněný nespravedlivě, ale také proto, aby až ti budou tvrdit, že na tobě nikomu nezáleží, tak věř, že záleží,“ stojí ve spotu na mezinárodní kampaň za lidská práva, jejíž cílem je bojovat za nespravedlivě vězněné a perzekvované osoby.

Akce začíná 23. listopadu. Organizátoři letos vybrali šest případů osob, které čelí penalizacím ze strany svých států. Amnesty International zmapovala příběhy z Kuby, Hongkongu, Íránu, Ruska, Paraguaye a Bangladéše. 

První z případů, o kterém se veřejnost v rámci maratonu dozví, je osud ruské umělkyně Alexandry Skočilenko. Ta na protest proti ruské invazi na Ukrajinu nahradila cenovky v petrohradském supermarketu informacemi o válce.

Zmínila na nich útoky ruských vojsk na nevinné civilisty, divadlo a uměleckou školu v Mariupolu.

Pár dní poté ji zadržela a dlouze vyslýchala policie. „Byla obviněna za absurdní trestný čin, který je v Rusku nově zaveden. Jde o veřejné šíření vědomě nepravdivých informací o použití ozbrojených sil,“ popisuje vedoucí Maratonu psaní dopisů Žaneta Sladká.

Umělkyně momentálně v cele čeká na verdikt soudu. Je navíc ve špatném zdravotním stavu, trpí totiž celiakií a potřebuje speciální stravu, kterou nedostává.

Hongkongský soud poslal prodemokratickou aktivistku na 15 měsíců do vězení

Číst článek

„Dá se předpokládat, že případ Saši Skočilenko bude rezonovat, protože je navázaný na bohužel stále aktuální téma. Okolo 1500 lidí bylo stejně jako Alexandra zatčeno a nyní čekají na rozsudky,“ uvádí Sladká.

Další z výrazných případů sleduje právničku Chow Hang-tung z Hongkongu. Chtěla uctít památku obětí masakru na náměstí Nebeského klidu, kde roku 1989 čínská armáda brutálně potlačila prodemokratické protesty.

Připomínku událostí Čína dodnes přísně trestá. Hongkongské úřady Chow Hang-tung obvinily z „podněcování k podvratné činnosti”, právnička prý svou činností ohrožuje národní bezpečnost a hrozí jí až deset let vězení. 

Chow Hang-tung na adresu úřadů řekla „Otevřete oči a podívejte se, co děláte. Svými činy ve skutečnosti zakrýváte zločiny vrahů z roku 1989. Prohlubujete rány všech rodin obětí, které trpí již 32 let a nemohou dostát spravedlnosti.“

‚Nevím, jak se bránit‘

Další exponovaných příběh je věnován třem bratrům z Íránu. „Případ je navázaný na věznění a popravy lidí, kteří protestují proti íránské vládě. Jde totiž o jednu ze zemí, kde ročně dojde k nejvíce popravám,“ vysvětluje Sladká.

Írán pokračuje v tvrdých zásazích proti ‚hlavním aktérům nepokojů‘. Soud uložil už druhý trest smrti

Číst článek

Bratři Vahid, Navid a Habib v letech 2017 a 2018 demonstrovali proti vládě. „Íránské úřady zatýkají a zadržují nevinné lidi bez důkazů, stíhají je a odsuzují, připravují je o jejich životy a co hůř, popravují je,“ popisuje Vahid.

Několik měsíců po protestu úřady bratry zadržely a donutily k přiznání k sérii vymyšlených prohřešků. Navid byl tajně popraven. Druhý z bratrů strávil ve vazbě 550 dnů, po protestech veřejnosti byl ovšem propuštěn. Poslední bratr, Vahid, zůstává ve vězení.

„Odvlekli mě z mého domu, zavázali mi oči, spoutali mě, svázali řetězy a hodili na samotku. Ani jsem nevěděl, jestli je den nebo noc,“ líčí Vahid. V izolaci je od roku 2020. „Nevím, jakým způsobem se mohu bránit, a jak mohu dát lidem vědět, že potřebuji jejich pomoc,“ říká.

Amnesty International se soustředí na takové případy, které mohou stát za skutečnou společenskou změnou. O tu se snaží také environmentální aktivista Shahnewaz Chowdhury.

Aktivista na sociální sítě napsal, že bouře, která v květnu 2021 zasáhla pobřeží Bangladéše, je důsledkem klimatické změny. V příspěvku uvedl, že k extrémním výkyvům počasí přispívá také nová uhelná elektrárna.

Představitel elektrárny ho poté obvinil ze zveřejňování „nepravdivých a urážlivých informací“. Následně byl úřady uvězněn za poškozování dobrého jména společnosti. Nyní mu hrozí další dva roky vězení. 

Shahnewaz Chowdhury ve spotu k vlastnímu případu dokonce sám vystupuje. V dalších materiálech ve jménu obětí bezpráví hovoří příbuzní nebo partneři.

„Tyto osoby jsou potom samozřejmě exponované. Jsou jim adresované i solidární dopisy, kromě oficiálního apelu autoritě je totiž možné napsat i solidární dopis. Ten je poslán právě oběti bezpráví nebo příbuznému. Jeho smyslem je vyjádřit veřejnou podporu a ukázat člověku, že v tom není sám a myslíme na něj,“ říká Sladká. 

Zveřejnění adresy vězňů nebo známých s sebou ovšem nese rizika. Amnesty Internatinal má proto v každé zemi výzkumníky, jejichž úkolem je monitorovat rizika spojená s exponováním případů. 

Boj za identitu

„Základní předpoklad pro zařazení do kampaně je to, že lidé jsou oběti porušování lidských práv, často ze strany státu a že se nedopustili žádného násilí nebo ho neproklamovali. Případy často mají širší přesah, ukazuji systémový lidskoprávní problém v dané zemi,“ říká Sladká.

Do kampaně byly zařazeny i trans aktivistky Yren a Mariana, které bojují proti utlačování trans osob v Paraguayi. Těm v zemi není umožněna změna jména ani získání dokladů, které by odpovídaly jejich identitě.

V každé škole jsou transgender nebo nebinární děti. Coming out vyžaduje odvahu, říká psychoterapeutka

Číst článek

„Máme dost nespravedlností páchaných na nás trans lidech. Přestaňte nás vraždit, přestaňte nás zabíjet, přestaňte nás vylučovat ze všech veřejných politik. Dnes jsme silnější než kdy jindy a neustoupíme, dokud všechna naše práva nebudou uznána,“ říkají aktivistky. 

Yren a Mariana se obrací na Nejvyšší soud Paraguaye a chtějí, aby přijal změnu legislativy. „Soudci a soudkyně, požadujeme opravu našich jmen. Protože toto je mé skutečné já, ať je i mé skutečné jméno oficiální,“ vysvětlují. 

„Cílem není jen dostat jednoho člověka z vězení, ale zajistit systémové změny. To znamená pomoci více lidem do budoucna,“ podotýká Sladká.

,Jdu na demonstraci‘

Posledním politickým vězněm, jehož osud mohou lidé změnit pomocí svých dopisů, je kubánský umělec a disident Luis Manuel Otero Alcántara.

Na sociálních sítích zveřejnil video, ve kterém oznámil, že se chystá jít na protivládní demonstraci. „Celá Kuba vyšla do ulic. Jdu na Malecón. Bez ohledu na to, co mě to bude stát. Jdu na demonstraci,“ říká v posledním videu, které zveřejnil.

Úřady ho zatkly dříve, než na protest stihl dorazit a v tichosti odsoudili k pěti letům vězení.

„Oni (kubánské úřady, pozn. red.) jsou vlastníky vašeho života. Vlastní vaši rodinu. Vlastní váš plat. Patří jim vše, co se rozhodnou vlastnit. Kromě toho, co je ve vaší mysli, vaší vůle a vaší touhy po svobodě,“ říká Luis, který inspiruje další Kubánce k tomu, aby svobodně vyjádřili svůj názor. 

Art is a freedom of expression. No one should be prosecuted for sharing their art.

Cuban authorities must release Luis Manuel Otero Alcántara, Maykel Castillo, and all those detained for expressing themselves. pic.twitter.com/3SFstnSjIh

— Amnesty International USA (@amnestyusa) July 23, 2022

Do Maratonu psaní dopisů se dá zapojit dvěma cestami. Zájemci mohou oběti bezpráví napsat sami za sebe. Druhá varianta je uspořádat dopisovou akci a zapojit do psaní dopisů širší veřejnost. 

Dopisové akce mohou probíhat všude a kdykoliv. Organizují se na školách, v kulturních institucích i v kavárnách. „Stačí se jen registrovat. Lidé se tím k ničemu nezavazují, ale dokážeme díky tomu spočítat, kolik odešlo dopisů. Víme tak, že minulý rok jsme jich bylo odesláno 22 000,“ dodává Sladká. 

Kampaň vrcholí 10. prosince na Den lidských práv, končí pak o pět dní později. „Je to mezinárodní akce, takže dopisy jsou v podobnou dobu masivně doručované do kanceláří ministrů a vzniká tak obrovský tlak. Kanceláře jsou fyzicky zavalené dopisy,“ uzavírá Sladká. 

Julie Šafová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít