Vegetariánství není jen módní trend. Pokud lidstvo nesníží konzumaci masa, nepřežije, míní ekologové

Nastal masopust a s ním karnevaly a období konzumace masa všeho druhu. Tento zvyk jsme převzali od našich předků, kteří se tím připravovali na chudé postní období, které je čekalo od Popeleční středy až do Velikonoc. Z toho ostatně vzniklo i slovo karneval – latinsky carni vale i italsky carne levare znamená dát sbohem masu.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Velkochov krav (ilustrační foto)

Velkochov krav (ilustrační foto) | Zdroj: Profimedia

My ale masu sbohem nedáváme, jíme ho jak o masopustu, tak po něm, a v éře blahobytu můžeme mít maso i několikrát denně. Jenže extrémní konzumace masa na celé planetě má fatální dopady.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ekologický magazín pro každého

Chov zvířat se změnil na živočišnou velkovýrobu, kde se zvířata stávají hmotou, a protože se poptávka po mase zvyšuje, zvětšují se i obří velkochovy a kvete byznys s krmivem, rozšiřují se plantáže sóji, z níž se krmiva vyrábějí, a poté, co jsou zvířata vykrmena a poražena, cestuje jejich maso po celé zeměkouli.

Málokdy přemýšlíme nad tím, jak to zatíží klima a jaký vliv to má na krajinu i na počasí.

V Natuře na téma My a maso uslyšíte Jana Freidengera z hnutí Greenpeace, Yvonnu Gaillyovou z ekologického institutu Veronica, Annu Strejcovou ze spolku Zachraň jídlo a Milana Havla z hnutí Arnika. Připravila Markéta Ševčíková.

Markéta Ševčíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme