Čtení dramatických zpráv škodí duševnímu zdraví, uvádí studie. Dohledávání kontextu naopak uklidní

Sledování veřejnoprávních médií v době pandemie koronaviru zlepšovalo duševní zdraví. Ukazuje to studie vědců z Národního ústavu duševního zdraví. Dramatičtější podání zpráv médii naopak podle výzkumu zvyšuje úzkost lidí, kteří je sledují. To stejné platí pro čtenáře, kteří si na internetových serverech čtou pouze titulky a nedočítají články, případně později nedohledávají další informace.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Negativní dopad na duševní zdraví má i nedočítání celých zpráv na internetových serverech (ilustrační foto) | Zdroj: Fotobanka Pixabay

Vědci si média rozdělili do několika kategorií podle míry důvěryhodnosti – tedy od médií veřejnoprávních až po dezinformační – a zjišťovali, která média a jak často respondenti sledovali.

‚Je důležité, odkud informace pocházejí.‘ Facebook začne označovat příspěvky státních médií

Číst článek

„Média, která jsou dramatická a daleko víc sledují výpočty mrtvých a mluví o tom, že virus zabíjí více mladých, tak to ve vás zvyšuje úzkost. Naopak veřejnoprávní média se snažila informovat bez emočních nábojů,“ popsal pro Radiožurnál Petr Adámek z Národního ústavu duševního zdraví. To má vliv na obavy z nákazy a ekonomických dopadů – výsledky studie potvrdily, že tato rizika pak můžou způsobovat i úzkost a deprese.

Studie se dotkla i zpravodajských serverů na internetu. U těch podle vědců záleží na tom, jestli lidé čtou pouze titulky, nebo celé články. Ti, kteří texty dočítají a případně si k nim dohledávají další informace, jsou na tom podle výzkumu psychicky lépe.

„Domníváme se, že když člověk jen přelítává titulky, které často bývají nafouknuté a dramatizované, aby přitáhly čtenáře, tak to může zhoršovat duševní zdraví. Oproti tomu, když si člověk čte různé protichůdné názory, vidí, že to není tak jednoznačné a může se uklidnit. Bohatost informace může přispívat ke kritickému myšlení,“ vysvětluje Dominika Grygarová z Národního ústavu pro duševní zdraví.

Ústav nyní připravuje rozsáhlejší šetření, které má výsledky těchto průzkumů potvrdit. Hlavním cílem vědců z Národního ústavu duševního zdraví bude stanovit ještě letos konkrétní doporučení pro prevenci dopadů covid-19 a podobných problémů na duševní zdraví.

Průzkum také zkoumal i dopady na duševní zdraví podle politických preferencí čtenářů.
Studie ukazuje, že krizi zvládali psychicky lépe voliči vládních stran a KSČM, která vládu podporuje. Podle vědců hlavně proto, že tito lidé více věří vládním opatřením, a mají tak z vývoje menší obavy.

Vojtěch Tomášek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme