Čtení dramatických zpráv škodí duševnímu zdraví, uvádí studie. Dohledávání kontextu naopak uklidní

Sledování veřejnoprávních médií v době pandemie koronaviru zlepšovalo duševní zdraví. Ukazuje to studie vědců z Národního ústavu duševního zdraví. Dramatičtější podání zpráv médii naopak podle výzkumu zvyšuje úzkost lidí, kteří je sledují. To stejné platí pro čtenáře, kteří si na internetových serverech čtou pouze titulky a nedočítají články, případně později nedohledávají další informace.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Práce na počítači (ilustrační foto)

Negativní dopad na duševní zdraví má i nedočítání celých zpráv na internetových serverech (ilustrační foto) | Zdroj: Fotobanka Pixabay

Vědci si média rozdělili do několika kategorií podle míry důvěryhodnosti – tedy od médií veřejnoprávních až po dezinformační – a zjišťovali, která média a jak často respondenti sledovali.

‚Je důležité, odkud informace pocházejí.‘ Facebook začne označovat příspěvky státních médií

Číst článek

„Média, která jsou dramatická a daleko víc sledují výpočty mrtvých a mluví o tom, že virus zabíjí více mladých, tak to ve vás zvyšuje úzkost. Naopak veřejnoprávní média se snažila informovat bez emočních nábojů,“ popsal pro Radiožurnál Petr Adámek z Národního ústavu duševního zdraví. To má vliv na obavy z nákazy a ekonomických dopadů – výsledky studie potvrdily, že tato rizika pak můžou způsobovat i úzkost a deprese.

Studie se dotkla i zpravodajských serverů na internetu. U těch podle vědců záleží na tom, jestli lidé čtou pouze titulky, nebo celé články. Ti, kteří texty dočítají a případně si k nim dohledávají další informace, jsou na tom podle výzkumu psychicky lépe.

„Domníváme se, že když člověk jen přelítává titulky, které často bývají nafouknuté a dramatizované, aby přitáhly čtenáře, tak to může zhoršovat duševní zdraví. Oproti tomu, když si člověk čte různé protichůdné názory, vidí, že to není tak jednoznačné a může se uklidnit. Bohatost informace může přispívat ke kritickému myšlení,“ vysvětluje Dominika Grygarová z Národního ústavu pro duševní zdraví.

Ústav nyní připravuje rozsáhlejší šetření, které má výsledky těchto průzkumů potvrdit. Hlavním cílem vědců z Národního ústavu duševního zdraví bude stanovit ještě letos konkrétní doporučení pro prevenci dopadů covid-19 a podobných problémů na duševní zdraví.

Průzkum také zkoumal i dopady na duševní zdraví podle politických preferencí čtenářů.
Studie ukazuje, že krizi zvládali psychicky lépe voliči vládních stran a KSČM, která vládu podporuje. Podle vědců hlavně proto, že tito lidé více věří vládním opatřením, a mají tak z vývoje menší obavy.

Vojtěch Tomášek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme