Pro pomoc přicházejí lidé, kteří ji dříve nepotřebovali. I pro základní potraviny, popisuje odborník
V České republice skončila druhá fáze akce Milostivé léto, během které se mohli lidé zbavit některých exekucí. „Ta akce má dobré dopady, ale na omezenou cílovou skupinu. Pořád to jsou jen veřejné instituce, u kterých je možné ten dluh vyrovnat. Ještě je dlouhá cesta k tomu, aby se vytvořil rámec pro systematické oddlužování,“ poznamenává Martin Šimáček, který se od března vrátí do funkce ředitele vládní Agentury pro sociální začleňování.
Podle odhadů Exekutorské komory byl o druhé kolo Milostivého léta menší zájem než o to první. Šimáček si to vysvětluje tím, že ti, kdo měli zájem a bylo to pro ně dosažitelné, využili už prvního kola.
Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby. Hostem je Martin Šimáček, který se od března vrátí do funkce ředitele vládní Agentury pro sociální začleňování
„Ty dluhy jsou opravdu velmi staré a často vznikaly na samé hraně legality. V Česku byla legislativa takové povahy, že systematicky napomáhala zadlužování. Jsou obtížně uhraditelné a nelze říci, že někdo se zadlužil, byla to jeho vina a ať se s tím nějak vypořádá. Do dluhů spadli lidé, kteří udělali minimální chybu a dluh pak kvůli příslušenstvím obrovským způsobem narůstal,“ popisuje.
Šimáček varuje před tím, že lidí, kteří se dostávají do problémů kvůli inflaci, energetické krizi a válce na Ukrajině, bude přibývat a hrozí, že nedostupným statkem se stane třeba i bydlení, kvůli němuž se budou muset hluboce zadlužovat.
„Pokud by se domácnosti propadly do dluhů a ztratily bydlení, pak sanace problémů bude násobně dražší.“
Martin Šimáček
„V sociálních službách nyní pozorujeme, že k nám přicházejí lidé, kteří by dříve za žádných okolností pomoc nebo podporu nepotřebovali. Často přicházejí úplné rodiny s dětmi, nejen samoživitelé, jejichž příjmy prostě nestačí,“ upozorňuje ředitel Centra sociálních služeb Praha.
„Někteří to zvládnou s příspěvkem na bydlení, ale jiní nikoli. Přicházejí si i pro základní potraviny,“ dodává.
Dávky se státu vyplatí
Zatímco rostoucí náklady nejvíce zatěžují nejchudší domácnosti, úlevy v minulosti šly ve prospěch těch bohatších, například v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy. „Chybí nám daňová progrese. Člověk s vyššími příjmy by se měl na veřejných výdajích solidárně podílet více než ty chudé domácnosti,“ míní Šimáček.
Poslední šance pro Milostivé léto II. ‚Nečekejte a odešlete dopis exekutorovi ještě dnes,‘ radí analytik
Číst článek
Už před začátkem energetické krize bylo skoro 900 tisíc lidí v Česku ohroženo energetickou chudobou, kdy si nemohou dovolit dostatečně topit nebo za energie vydávají velkou část peněz.
„Dávkový systém je to jediné, co nám teď může pomoci, abychom domácnosti udrželi nad vodou,“ podotýká s tím, že příspěvek na bydlení ovšem není dobře nastaven a v regionech, kde je bydlení dražší, nemusí dostatečně pokrývat skutečné náklady.
Výdaje na dávky pomoci v hmotné nouzi by se prý měly zvýšit o vyšší jednotky miliard a v případě příspěvku na bydlení pak o vyšší desítky miliard. Systém administrace dávek je prý zároveň třeba zefektivnit a zjednodušit.
„Zní to děsivě, ale ten náklad se mimořádně vyplatí. Republika si nemůže dovolit hospodařit s opakovaně vysokými schodky rozpočtu, ale pokud by se domácnosti propadly do dluhů a ztratily bydlení, pak sanace problémů bude násobně dražší,“ míní.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus. Audiozáznam naleznete výše.
