Nechceme třídy s 34 žáky. Budou tam dva tři uprchlíci, šest jen výjimečně, uklidňuje Černý z ministerstva
Šetření kapacit mateřských a základních škol ukázalo zdánlivě dobrý výsledek. Na mateřských školách bude v září i po započtení dětí uprchlíků převis volných míst 2 800, na základních dokonce 98 tisíc. Jenže mezi regiony jsou velké rozdíly, upozorňuje výzkumná společnost PAQ Reserach. Ve školkách v Praze chybí podle ní 2 370 míst, v Brně 550, v Plzni 240.
Problém umístit všechny školkové děti bude mít 61 mikroregionů. Co s tím a kolik dětí bude sedět ve školních třídách od září, vysvětluje Michal Černý, ředitel odboru základního vzdělávání na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy.
Ministerstvo školství tento týden zveřejnilo výsledky šetření kapacit mateřských a základních škol. Co ukázaly?
U základních škol je kapacita dostatečná a to pro násobek dětí, které tady už jsou. Tedy pokud mluvíme o celkové kapacitě za celou Českou republiku. Bylo jasné, že v některých obcích nebo městských částech bude situace napjatá. A to se potvrdilo především v Praze. Ale i zde to vypadá, že to zvládneme, aniž bychom museli organizovat nějaké šílené přesuny.
Operátorka helplinky pro uprchlíky: Nejčastěji se ptají na bydlení, shánějí ale i péči psychologa či pediatra
Číst článek
Jak to? Čísla v Praze ukazují, že tam kapacita stačit nebude a to ani po jejím navýšení.
Ano, na Praze 2, 3 a 6 to bude problém. Ale v Praze jezdí hustá síť městské hromadné dopravy, takže přesunout se z jednoho spádového obvodu do jiného nebude, obzvlášť pro ty větší děti, až takový problém. Uvidíme, jak tu situaci budeme řešit, až na základě zápisů.
Škol jste se ptali i na to, jaké nové kapacity mohou poskytnout od září. Co tím přesně myslíte?
Ptali jsme se na dvě věci. Na volná místa ve stávajících třídách za současného stavu a na volné kapacity od září, které už počítají s nákupem nábytku, nabíráním nových učitelů, s prostory pro nové třídy… Celorepublikově nám na základních školách stačí už ty stávající kapacity. Situace v jednotlivých místech může být samozřejmě jiná. Není ale důvod se obávat, že by se to nezvládlo.
Sociologové z PAQ Research doporučují limit 20 procent žáků-cizinců na třídu, aby integrace byla úspěšná a zároveň nedocházelo k fenoménu zvanému „white flight“, kdy rodiče z majority odhlašují své děti ze škol s vyšším podílem žáků z minorit, protože mají pocit, že se jejich dětem už nedostává dostatečně kvalitní vzdělání. Zvažujete takové opatření?
Opravdu si nemyslím, že je zásadní rozdíl mezi dětmi z majority a ukrajinskými dětmi. Jsou jiné menšiny, kde ten rozdíl vnímáme zásadněji.
Šestadvacet žen a dětí. Neúnavní Sokolové z Dobřichovic udržují v chodu malý uprchlický tábor
Číst článek
Takže vznik tříd a škol s vyšším podílem žáků cizinců nepovažujete za problém a nebudete usilovat o rovnoměrnější rozmístění ukrajinských dětí?
Souhlasím, že to je problém. Ale vznikla situace, kdy jedna velká země hází na jednu malou zemi bomby a ti lidé odtamtud utíkají. A buďme rádi, že se to neděje u nás, a doufejme, že to tak i zůstane. My přece ty děti někam dát musíme.
Ale vaše data přece ukazují, že místa jsou. Jen ne pokaždé tam, kde se uprchlíci dnes nacházejí. Proč se nepokusit například dobrovolnými relokacemi předejít situacím, které známe ze západních zemí, jako je odchod majority a vznik segregovaných škol a výhledově i čtvrtí?
Je možné, že k relokacím dojde, ale ty nebudou v gesci ministerstva školství. Ale myslím, že škol, kde bude víc než pětina žáků cizinců, bude mnohem méně, než by se na první pohled zdálo.
Kolik?
Spočítané to nemám. Máme data i o jednotlivých školách a ty teprve vyhodnocujeme. Ale v rámci republiky půjde dle mého odhadu maximálně o desítky. Víc než 20 procent jich může být třeba někde na vesnici, kde je malá škola a teď tam vzniklo pobytové středisko pro uprchlíky. A myslím, že k tomu nebude docházet ani v Praze. Každopádně šetření kapacit přineslo lepší výsledky, než si mnoho lidí myslelo.
Jak budete řešit situace ohledně školek, kde ta místa v regionech jako Praha, Kolín, Brno nebo Plzeň nebudou ani po navýšení kapacit?
Ano, tady se nabízí zkusit některé uprchlíky přemístit na místa, kde je kapacit dostatek. Druhá varianta je zjistit, jestli v kapacitách přece jen není ještě nějaká rezerva. Tahle čísla nám školy poslaly z dobré vůle. Takže jestli se někdo rozhodl, že chce svoje pohodlí, tak třeba uvedl o něco nižší číslo, než by byl skutečně schopen uvolnit.
Takže předpokládáte, že reálné kapacity jsou větší než čísla, které teď čerstvě máte od škol?
Bereme to tak, že kapacity uvedené školami jsme schopni zvládnout bez omezení pohodlí jak pro české tak ukrajinské děti. Takže kdyby se situace zhoršila a už nějaké omezení pohodlí vyžadovala, tak si myslím, že by to pořád ještě řešitelné mohlo být, aniž bychom museli vymýšlet sociální experimenty s přesuny lidí někam jinam. I když i to je jako možnost na stole.
Rusové chtěli ovládnout města Popasna a Rubižne. Odrazili jsme osm útoků, uvedl Kyjev
Číst článek
Pokud je možné takto rozšířit kapacity bez omezení pohodlí, proč to nešlo už dřív, když se každoročně do školek nedostávaly tisíce dětí?
Ale ne všude. Už před válkou tady byly desetitisíce volných míst a obce, kde zůstávaly školky nenaplněné.
Ano, ale pak byla místa, typicky Praha a některé části Středních Čech, kde místa nebyla, a najednou se ukazuje, že jich školky „bez omezení pohodlí“, jak říkáte, zvládnou najít přes 1600.
Mluvil jsem sice o číslech, která počítají se zachováním určitého pohodlí, na druhou stranu věřím, že byla snaha pomoci, takže se ředitelé snažili třeba najít nějaké nevyužité kanceláře, ze kterých by se provizorně daly udělat třídy.
Jak to bude s obsazováním míst ve školkách tam, kde je jasné, že se na všechny děti nedostane?
Máme povinné předškolní vzdělávání, které se vztahuje na děti-cizince stejně jako na české děti a je samozřejmě potřeba, aby přednostně nastoupily děti k povinnému předškolnímu roku vzdělávání. A co se týče těch ostatních dětí školkového věku, tak nevíme, kolik ukrajinských dětí se bude do školek skutečně hlásit. My víme, kolik je tady dětí ve věku 3-6 let, ale to neznamená, že je maminky budou všechny chtít dát do školky. Takže třeba nakonec ten tlak nebude zdaleka takový.
Ukrajinci mají tvrdší povahu než Češi. Kdo jiný by ale Putinovi vzdoroval, říká ukrajinská vědkyně
Číst článek
A když bude?
S převisy mohou pomoci dětské skupiny, které jsou v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí. Pravda, jejich cílem není vzdělávání, jedná se spíš o hlídání, ale i to by plnilo svůj účel, aby mohly matky chodit do práce. S ministerstvem práce budeme na toto téma jednat.
V rozhovoru před dvěma týdny jste říkal, že až budete znát výsledky šetření, rozhodnete se, jestli pravidla pro zápisy dál regulovat. Jak to tedy bude?
Nakonec se rozhodlo, že to necháme na samosprávách. My jako ministerstvo školství k tomu vydáme nějaké doporučení, ale to teprve vzniká, takže vám k tomu nemůžu říct nic bližšího.
Jak budou vypadat třídy od 1. září? Kolik se tam sejde dětí?
Předpokládám, že nebude muset docházet k naplnění tříd ani na 30 dětí. Protože už ty stávající kapacity stačí a do těch školy určitě neuváděly více než 30 dětí na třídu, jak stanoví vyhláška. Navíc v případě, že je ve třídě dítě se speciálními vzdělávacími potřebami, se volná místa odečítají. A my jsme školy upozornili, aby s tím v dotaznících počítaly.
V některých částech Prahy začala vznikat panika, že se třídy budou naplňovat na 34 žáků, jak může schválením výjimky z vyhlášky umožnit zřizovatel.
My jsme ale jen upozorňovali, že 34 dětí je naprosté maximum. A do něj nebude školy ani zřizovatele nikdo nutit, to bude jen na jejich rozhodnutí. My rozhodně nechceme, aby se třídy naplňovaly na 34 žáků. To se může stát někde na vesnici, kde se ubytuje velký počet uprchlíků, a škola si řekne: „My jim pomůžeme. Máme šikovnou paní učitelku, ta těch 32 dětí zvládne.“ Ale to bude čistě na nich. A v mateřských školách funguje podobný princip.
A stále platí, že ani tehdy, když bude dětí ve třídě 30 a více anebo větší žáků-cizinců, z toho automaticky nevyplývá nárok na asistenta?
Ano, to stále platí. Na ten zakládají jen některé typy speciálních vzdělávacích potřeb.
Takže i když do třídy přibude nových 5-6 ukrajinských žáků, paní učitelka na ně bude sama?
Ano, ale já si nemyslím, že běžně bude mít paní učitelka ve třídě o tolik dětí z Ukrajiny víc. Podle mě to bude o dvě o tři, někde o jedno. Ale ano, může se stát, že někde možná i o těch šest.
