Filozof Petříček: Jsme zvláštní horda neurotiků, která se děsí toho, co je i co přijde. A zhoršuje se to

Podle filozofa Miroslava Petříčka jsme se dostali do situace, kdy je nutné začít uvažovat jinak. „Situace vyžaduje něco jiného. Ale myslet jinak, to je počátek nové budoucnosti. To není řešení přítomných patálií. My se teď musíme rozhodovat, co bude potom. To je důležitější, než co je teď,“ říká v rozhovoru pro Osobnost plus. Na české politické scéně ovšem nevidí nikoho, kdo by způsob uvažování s přesahem do budoucnosti reprezentoval.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Miroslav Petříček, filozof

Miroslav Petříček, filozof | Foto: Kateřina Cibulka | Zdroj: Český rozhlas Plus

Od největší polistopadové demonstrace, kterou před dvěma lety zorganizovalo hnutí Milion chvilek pro demokracii, se toho moc v české společnosti nezměnilo, míní Petříček: „Ale upřímně řečeno, svět, ve kterém žijeme, vlastně znemožňuje jakékoliv srovnání. Žijeme záplavou přítomných zpráv a nezajímá nás, co bylo včera.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Miroslav Petříček: Jsme zvláštní horda neurotiků, která se děsí toho, co přijde. A zhoršuje se to

„Jsme zvláštní hordou neurotiků, která se děsí toho, co je. I toho, co přijde. A ta neurotičnost roste,“ glosuje filozof, který působí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Lidem dělá potíže, jak naložit s nutností dělat vlastní rozhodnutí. Jako příklad uvádí dilema očkování: „Pro naše rozhodnutí nemáme návod. A tak si uvědomujeme, že jsme to my, kteří rozhodujeme. A nikdo to nemůže udělat za nás. Pro obě varianty jsou přitom dobré argumenty.“

„Když se mluví o covidu, tak posloucháme slovutné profesory, třeba pana Konvalinku. A taky posloucháme nějakého zubaře...“

Miroslav Petříček

To souvisí s další tragédií naší doby – neschopností adekvátně třídit přicházející informace, upozorňuje: 

„Když se mluví o covidu, tak posloucháme jak slovutné profesory, třeba pana Konvalinku. A taky posloucháme nějakého zubaře... A neumíme si z těch názorů vybrat. Pro mě to je jednoduché, já se názorem zubaře řídit nebudu.“

Progresivisté jsou potřeba

Miroslav Petříček komentuje i dění na Filozofické fakultě, kde se před časem rozvířila debata o progresivistickém křídle reprezentované stávajícím děkanem Michalem Pullmannem.

„Tyhle radikalismy mají vždycky úskalí v tom, že čím víc jsme progresivní, tím víc lidí si začne uvědomovat, že je to vlastně blbost,“ říká.

„Tyhle radikalismy mají úskalí v tom, že čím víc jsme progresivní, tím víc lidí si začne uvědomovat, že je to vlastně blbost.“

Miroslav Petříček

S odkazem na kauzu kolem vyvěšování podobizen Milady Horákové s textem Zavražděna komunisty, k němuž se v roce 2020 děkan Pullmann jménem Filozofické fakulty odmítl připojit, říká: „Zejména tehdy, když se u nás ten progresivismus spojuje s revizí minulosti, tak se člověk ptá: ‚Copak je historiografie určena k tomu, aby korigovala náš pohled na dějiny?‘ Já nevím, co je úkolem historiografie, ale rozhodně to není umlčovat oběti podruhé.“

Petříček je ale v zásadě za přítomnost progresivistů na fakultě vděčný. „Aspoň je s čím polemizovat. Dobře se na tom tříbí argumenty,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Miroslavem Petříčkem.

Zuzana Marková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme