Mladé lidi bychom měli povzbuzovat k odvaze. I s rizikem chyby, říká boromejka Angelika Pintířová

Říkají jí sestra v akci – svou prací a vystupováním boří snad všechny stereotypy o řeholnicích. Boromejka Angelika Pintířová do poslední chvíle pečovala o prezidenta Václava Havla, působí jako vychovatelka ve výchovném ústavu, vyučuje dramatickou výchovu a pomáhá drogově závislým.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Angelika Pintířová | Foto: Šárka Ševčíková | Zdroj: Český rozhlas

„Do kláštera se nedá utéci před životem, protože život vás tam dožene, stejně tak se nedá utéci před vztahy, protože i vztahy vás tam doženou,“ říká v rozhovoru s moderátorkou Patricií Strouhalovou.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor Lucie Výborné s boromejkou Angelikou Pintířovou

Když člověk žije s Bohem, tak podle ní přichází boží výzva každý den. A stejně tak, jako dobrý režisér dostane z herce všechno, co v něm je, ale současně s ním nemanipuluje, tak podobně je to i s životem mezi Bohem a člověkem. „Jsem přesvědčena o tom, že On mě stvořil, nějaký plán se mnou má, a já se snažím ho naplnit,“ vysvětluje.

Jako vychovatelka je v úzkém kontaktu s mladými lidmi, kterým pomáhá zbavit se drogové závislosti. A v té souvislosti připomíná, že dnešní svět je v něčem náročnější – nabízí více možností, a když si člověk musí vybrat, tak je to vždy těžší.

„Nejsem si úplně jistá, že naše generace umí mladé povzbuzovat k odvaze, protože to s sebou nese možnost udělat chybu,“ říká s tím, že člověk se nechce mýlit, ale přijmout výzvu znamená přijmout i riziko chyby.

A právě bez chyb se nikdo nic nenaučí, protože žádnou věc nelze dělat bez chyb. Řešení? „Povzbuzovat mladé i k tomu, že můžeme dělat i chyby,“ nastiňuje.

Vidět to, co je dobré kolem nás

Jak můžeme nalézt štěstí? To je podle ní běh na dlouho trať a úkol – v životě se někdy zatěžujeme tím, že nám někdo ublíží, my si ho neseme na zádech, protože se mu snažíme nějak pomstít, nebo si myslíme, že někdo vedle se má lépe, pak zjistím, že on závidí mne a já jemu.

„Když mám chuť někomu ublížit, tak nejsem šťastná, když si uvědomím, co vše v životě dostávám. Jenom to, že vyšlo slunce, jenom to, že můžu chodit, tak jsem vlastně šťastná. Jenom vidět to, co je dobré kolem nás,“ uzavírá.

Lucie Výborná, Prokop Havel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme