Raději pěstouni nebo rodiče, než do ústavu. Počet dětí v náhradní rodinné péči roste

Místo dětského domova náhradní rodina. O to dlouhodobě usilují kraje po celém Česku. Sociální pracovníci se snaží najít dětem vhodné rodiče nebo pěstouny, které upřednostňují před ústavní péčí. To potvrzují i statistiky ministerstva práce a sociálních věcí. Počet dětí v náhradní rodinné péči několik let roste - za posledních deset let o 61 procent. Na konci loňského roku bylo u náhradních rodičů přes 19 tisíc dětí.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rodič s dítětem (ilustrační foto) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

„Naše dcera byla hodně nemocná. Když to všechno úskalí, co měla, přežila, tak jsme si s manželem řekli, že bychom měli pomáhat jakoby takové poděkování," vyprávěla Radiožurnálu pěstounka na přechodnou dobu paní Procházková. O děti se stará od roku 2014.

Přehrát

00:00 / 00:00

Víc dětí v náhradní rodinné péči a méně v té ústavní. V Česku jsou dětské domovy už několik let upozaděné. Více si poslechněte v reportáži Kristýny Křupkové.

„Ve třiceti letech jsem potřebovala nějak dát životu směr. Takže mně to přišlo docela dobré řešení, pomoct nějakému dítěti,“ vysvětlovala loni Barbora Kiczmerová, proč se rozhodla stát pěstounkou.

Ředitelka organizace Lumos Petra Kačírková, která se zabývá péči o ohrožené děti, říká, že institut pěstouna má v Česku už poměrně zakotvenou tradici.

„Od roku 2014 platí nový občanský zákoník, který stanovuje, že umístění do náhradní rodinné péče je první vhodná možnost pro to, když dítě nemůže být umístěné v biologické rodině a poslední vhodná možnost je institucionální umístění, umístění do dětského domova," popsala Kačírková.

Přes tisíc žádostí o pěstounskou péči zůstalo loni nevyřízených. Ministerstvo práce se snaží proces zkrátit

Číst článek

Nejlépe si podle statistik ministerstva práce vede Moravskoslezský kraj. Tam je dlouhodobě nejvíce pěstounů.

„Nejenom zájmem kraje a krajského úřadu ale celé legislativy je zajistit dětem možnost žít v náhradních rodinách a skutečně v rodinách, nikoliv v institucích. Kraj mimo jiné velice cíleně vede kampaň, kterou se snaží oslovovat širokou veřejnost tak, aby nám osob, které projeví zájem o pěstounskou péči, stále přibývalo,“ vysvětlil vedoucí odboru sociálních věcí Moravskoslezského kraje Daniel Rychlik.

Naopak nejhorší je situace na Vysočině. Tam je podle statistik ministerstva práce posledních deset let nejméně dětí v náhradní rodinné péči.

Kristýna Křupková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme