Co je sexistická reklama? Úřady v tom nemají jasno, říká Havlíková z Nesehnutí

České reklamní prostředí se změnilo, soudí Petra Havlíková z Nesehnutí. Prvoplánové sexistické reklamy, kdy nahá žena prodává pneumatiky, už na billboardech nenajdete. To ale neplatí na internetu, v on-line reklamách nebo na sociálních sítích, kde tento druh prezentace přetrvává.

dnešní plus Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Podle průzkumů patří mezi nejúspěšnější reklamy ty, na kterých se nachází nahá žena. Bývá „zajímavější“ i pro ženy. Neblahé následky tohoto poznatku pranýřuje anketa Sexistické prasátečko

Podle hnutí obdržely úřady v letech 2013 až 2018 celkem 57 podnětů, v nichž si veřejnost na sexistickou reklamu stěžovala | Foto: Fotobanka Pixabay

Na rozdíly upozorňuje brněnská organizace Nezávislého sociálně ekologického hnutí (Nesehnutí), která rozhodování krajských živnostenských úřadů analyzovala.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor Martina Matějky

Podle hnutí obdržely úřady v letech 2013 až 2018 celkem 57 podnětů, v nichž si veřejnost na sexistickou reklamu stěžovala. Analýza Nesehnutí teď ukázala, že co jeden úřad pokutuje jako sexismus v reklamě, úřad v jiném kraji hodnotí jako bezproblémové. 

„Myslíme si, že je to tím, že úřady nemají dostatečné vedení ze strany ministerstva průmyslu,“ říká ve vysílání Plusu členka programu Ženská práva jsou lidská práva organizace Nesehnutí Petra Havlíková. 

„Ministerstvo sice vydalo zdařilou metodiku o sexistické reklamě, ale z našeho pohledu nedostatečně analyzuje, jak jsou konkrétní příklady nakonec posuzovány a tedy jestli jsou praxe jednotlivých úřadů dostatečně jednotné,“ vysvětluje.

Zákon podle Havlíkové problém dostatečně definuje. „Obsahuje také to, že reklama nesmí být diskriminační. A co to znamená, definuje antidiskriminační zákon. Takže právní prostředí pro to, co je vhodná a co nepřípustná reklama, máme. Jenom to úřady musí posuzovat jednotně a musí se v tom orientovat. Není to jednoduchá problematika,“ přiznává Havlíková.

Hodně, nebo málo? 

Na to, zda je 57 podnětů hodně, nebo málo, nemá Havlíková jasný názor. „Z jedné strany hodně, z druhé málo,“ odpovídá Havlíková.

Hodně je to podle ní proto, že si lidé nejvíc stěžují na diskriminační reklamy, ne ale na rasistické. A to podle ní znamená, že s rasismem v této oblasti problém není. 

„Na druhou stranu je to málo, protože z počtu stížností pak ministerstvo usuzuje, že to lidi až tak moc nezajímá. Z naší praxe ale víme, že reklam, které lidem vadí, je mnohem víc. Posílali nám stovky tipů na reklamy ročně. Jen neznají nástroj, tedy že si mají stěžovat ke krajským živnostenským úřadům,“ dodává.

Celý rozhovor Martina Matějky si poslechněte v audiozáznamu.

Martin Matějka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme