Podle online databáze Neomat, kam vědci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd zanášejí neologismy, obohatila češtinu pandemie o víc než čtrnáct set výrazů. Například „covidárium“ je oddělení, kde se léčí nemocní s covidem-19, a „promořovač“ ten, kdo zastává strategii získání imunity promořením. Novinkami jsou ale také dnes prakticky zdomácnělý „lockdown“ nebo „rozvolňování“.

Praha 20:10 25. července 2021 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Z anglického ‚home office‘ už v češtině vznikají další nové slovní druhy, třeba přídavné jméno ‚homeofficovatelný‘. Mít homeofficovatelnou práci znamená, že ji mohu dělat z domova a třeba jí dám přednost před prací, kdy musím denně docházet do kanceláře,“ vysvětluje další neologismus Klára Trsková z Ústavu pro jazyk český.

Přestože se to může zdát těžko uvěřitelné, zcela nové je také slovní spojení „distanční výuka“. Vůbec poprvé ho jazykovědci zaznamenali v roce 2020.

Od „distanční výuky“ už je jen krůček k „distančce“, jak online výuce říkají žáci a studenti. Ti nejdou daleko pro slova kritiky, a tak se na sociálních sítích objevují i hodnocení jako: „Ta online hodina je jak nudnej podcast.“

Koronaéra, rouškař, koronablb nebo coviďátko. Jak pandemie covidu-19 změnila češtinu?

Číst článek

Neustálé sezení u videohovorů pak může způsobit „zoomovou únavu“, upozorňuje Trsková.

Nová slova ale nevznikají jen v době pandemie, jde o přirozený vývoj. „Vytváříme je v průběhu každodenních konverzací – můžeme je vytvořit buď proto, že chceme ozvláštnit projev, nebo se objeví nějaká nová skutečnost a my potřebujeme vytvořit nová slova, abychom tu novou skutečnost mohli pojmenovat,“ uzavírá.

V databázi Neomat tak můžete hledat nová slova celoročně a téměř vždy naleznete nové exempláře.

Zuzana Marková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít