Nejlepším místem pro přežití globální katastrofy je podle vědců Nový Zéland. Má zdroje energie i potravy

Nový Zéland, Island, Velká Británie, australský ostrov Tasmánie a Irsko jsou nejvhodnějšími místy k přežití celosvětového kolapsu společnosti. Vyplývá to ze studie publikované na odborném serveru Sustainability.

Auckland Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Auckland, Nový Zéland (archivní foto) | Foto: Anne Beaumont | Zdroj: Flickr | CC BY-SA 2.0,©

Vědci z britské univerzity Anglia Ruskin se snažili přijít na to, jaká místa by mohla nezávisle na sobě čelit globálním katastrofám vyvolaným změnami klimatu, pandemií, finančním kolapsem nebo jejich kombinací.

Nejlepším městem pro život je podle průzkumu Auckland. Praha si v letošním žebříčku pohoršila

Číst článek

Autoři studie seřadili jednotlivé země podle jejich schopnosti vypěstovat dostatek potravin, chránit hranice před masovou migrací či udržet v provozu elektrickou síť a některé výrobní kapacity. Z těchto kritérií vyšly nejlépe ostrovy v mírném podnebném pásu, které mají zároveň nízkou hustotu zalidnění.

Největší potenciál k přečkání globální pohromy má podle studie Nový Zéland, kde žije pět milionů obyvatel a zhruba pětkrát tolik ovcí. Ostrovní stát má dobré vyhlídky na přežití hlavně díky geotermálním a vodním zdrojům energie, bohaté zemědělské půdě a nízké hustotě osídlení.

Studie zároveň upozornila na oblasti, které mají jednotlivé země zlepšit, pokud chtějí zvýšit svou odolnost vůči katastrofám, uvedl deník The Guardian.

‚Nebezpečný stav‘

„Shodli jsme se na tom, že schopnost ubránit hranice je nezbytná a důležitá je také poloha v mírném podnebném pásu,“ uvedl vedoucí autor studie Aled Jones, podle kterého začalo být s odstupem času jasné, že na seznam se dostanou hlavně velké ostrovy s vysoce rozvinutými společnostmi.

Do roku 2025 uhlíková neutralita. Nový Zéland vyhlásil stav klimatické nouze

Číst článek

„Byli jsme docela překvapeni tím, jak dobře dopadlo Spojené království. Je hustě obydlené, ve výrobě spoléhá na externí dodavatele, není nejrychlejší ve vývoji obnovitelných technologií a v současné chvíli vyprodukuje pouze 50 procent ze svých potravin. Ale má potenciál odolat otřesům,“ dodal Jones.

„Globální, energeticky náročná a průmyslová civilizace, která charakterizuje moderní éru, představuje anomální situaci, je-li posuzována proti většině lidských dějin,“ řekli autoři studie.

Populační růst, omezené zdroje a ničení životního prostředí, které ji charakterizují, uvedly podle nich celý svět do „nebezpečného stavu“.

Jones připomněl, že svět zažil v posledních letech velké nedostatky potravin, finanční krizi i pandemii. „Měli jsme štěstí, že se vše nestalo ve stejnou chvíli, ale neexistuje žádný důvod, proč by k tomu nemohlo dojít,“ dodal vědec. Lidé podle něj musí začít uvažovat o odolnosti v celosvětovém měřítku.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme