Celý svět si připomíná památku obětí holokaustu. Připomíná 27. leden 1945, kdy Rudá armáda osvobodila nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim-Březinka. V něm za druhé světové války zemřelo přes milion lidí. Pietní akce se letos kvůli pandemii odehrávají hlavně virtuálně. Plánoval je třeba Izrael, Polsko nebo Německo.

Praha/Osvětim 12:53 27. ledna 2021 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Vzpomínkové akce přímo v Osvětimi se poprvé v historii budou konat jen on-line. Pandemie koronaviru znemožnila uspořádat setkání veřejnosti s přeživšími vězni, historiky a vedením Muzea v Osvětimi v areálu památníku nebo v budově muzea.

Zlo a lež má jméno antisemitismus, míní Vondráček. Sněmovna přijala usnesení vymezující nenávist k Židům

Číst článek

Tři přeživší vězenkyně se ale zúčastní panelové diskuse moderované ředitelem Muzea Auschwitz Piotrem Cywiňskim. Debata začne na sociálních sítích po 17. hodině a její webovou adresu zájemci najdou na stránkách Muzea Auschwitz.

OSN

Na mezinárodním online ceremoniálu vzdá hold obětem nacistické perzekuce generální tajemník OSN António Guterres, generální ředitelka UNESCO Audrey Azoulayová a německá kancléřka Angela Merkelová.

Následovat bude debata o popírání holokaustu. U příležitosti mezinárodního dne upozorňuje mezi jinými i UNESCO na nárůst antisemitismu ve společnosti.

Rozruch v poslední době vzbudily například nacistické symboly a odkazy na osvětimský koncentrační tábor mezi příznivci amerického exprezidenta Donalda Trumpa, kteří vtrhli na začátku ledna do Kapitolu.

Pieta v Senátu

Tradiční vzpomínkové setkání u příležitosti dne památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti proběhlo i v českém Senátu. Předsedové Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a sněmovny Radek Vondráček (ANO) během pietního aktu zkritizovali použití židovské hvězdy při protestech proti vládním protikoronavirovým opatřením. Vystrčil ho označil za vyjádření nekonečné neúcty k tomu, co lidé tímto symbolem v minulosti zažívali.

‚Urážíte oběti nacismu.‘ Za zneužití židovské hvězdy při protivládní demonstraci přišla žena o práci

Číst článek

Podle Vondráčka i v současné době roste v Evropě a ve světě antisemitismus. Poznamenal, že k tomu přispívají i konspirační teorie, které vznikly v souvislosti s pandemií koronaviru.

Vzpomínkové setkání v Senátu uspořádala Federace židovských obcí v ČR a Nadační fond obětem holokaustu. Letos se kvůli protiepidemickým opatřením koná v komorním prostředí.

S projevem vystoupili kromě Vystrčila Vondráčka také bývalá vězenkyně terezínského ghetta Michaela Vidláková nebo předseda Federace židovských obcí v ČR Petr Papoušek. Odpoledne se uskuteční česko-izraelské on-line setkání, na němž mimo jiné promluví prezident Miloš Zeman nebo izraelský prezident Reuven Rivlin. Od 18.00 se ve Španělské synagoze koná slavnostní koncert, který bude přenášený internetovými servery.

Vystrčil řekl, že Evropa se ráda chlubí vyspělou demokracií, kvalitou života nebo dodržováním principů a hodnot. Dokázala to podle něj díky tomu, že má židovsko-křesťanské kořeny. Zdůraznil, že holokaust směřoval ke zničení těchto kořenů. Podle Vystrčila existují jasné póly a hodnoty a není možné, aby lidé stáli mezi nimi.

V Bavorsku se vyslovili pro zachování protižidovských reliéfů. Mají šířit osvětu a pomáhat s antisemitismem

Číst článek

Je podle něj třeba se k některým věcem jasně vyjádřit. Kritizoval proto sáňkování na pietních místech v Lidicích či Buchenwaldu nebo podnikání spojené s prodejem věcí s nacistickými symboly. „A považuji za nehorázné, pokud lidé, kteří demonstrují například proti očkování, se označují Davidovou žlutou hvězdou. Je to vyjádření nekonečné neúcty, co lidé označení touto hvězdou zažívali,“ řekl.

Vondráček ve svém projevu poukázal na to, že Židé musejí i nyní čelit nárůstu antisemitismu v Evropě i ve světě. „Ke známé triádě zla, kterou tvoří ultralevice, ultrapravice, islámský radikalismus, se přidaly konspirační teorie, které vznikaly v souvislosti s epidemií covid-19,“ řekl.

Vídeňská policie vyšetřuje útok na rabína. Žena ho ohrožovala nožem a křičela antisemitské nadávky

Číst článek

Už zase se podle něj mluví o světovém židovském spiknutí, sociální sítě plní nenávist a členové těchto antisemitských skupin páchají teroristické činy. „A neděje se na to nikde na druhé straně světa, děje se to někdy pár kilometrů od našich hranic,“ podotkl.

Den památky obětí holokaustu připomíná 27. leden 1945, kdy byl osvobozen německý koncentrační tábor Osvětim na jihu Polska. Mezi lety 1940 až 1945 v Osvětimi zahynulo 1,1 milionu lidí, většinou Židů.

K vězňům osvětimského tábora patřilo také 50 000 československých občanů, z nichž přežilo asi 6000. Nacisté za druhé světové války zavraždili na šest milionů lidí židovského původu. Z celého Československa, jehož předválečná židovská komunita čítala 350 000 lidí, zemřelo 250 000 Židů.

mdo, dot, pj, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít