OBRAZEM: Vlny a ohýbané sklo. Podívejte se na budovy od Jiřičné, které vyrostou na pražském Žižkově
V místě areálu bývalého Telecomu v Praze na Žižkově má vyrůst zhruba 1000 bytů asi za šest miliard korun. Projekt Centrum Nového Žižkova navrhla architektka Eva Jiřičná. Rozvlněné obytné domy zvítězily v mezinárodní architektonické soutěži téměř stovky ateliérů ze třiceti zemí světa. Architektka ve středu projekt představuje v pražském centru DOX.
Podle Evy Jiřičné ani jedna z budov nepřesáhne 100 metrů. Stávající budova Cetinu měří 96 metrů.
„Design se vyvinul v souladu s technologií tak, aby byl výsledek zajímavý, ale také odpovídající nejvyšším technickým možnostem,“ uvedla už dříve Jiřičná. Ve třech výškově gradujících věžích s rozvlněným designem a ohýbaným sklem jsou navrženy nadstandardní byty, zatímco ve vedlejším městském bloku mají být byty cenově dostupnější.
Nejnižší z věží má mít kolem 80 metrů, prostřední zhruba 90 metrů, nejvyšší nepřesahuje 100 metrů. Z plochy o rozloze 39 500 metrů čtverečních má téměř 70 procent tvořit veřejný prostor se zelení. V dolních patrech bytových domů Jiřičná navrhla rozsáhlé komerční prostory pro služby, obchody, restaurace a kavárny. Součástí projektu je také mateřská škola se zahradou a dětským hřištěm.
„Projekt jsme nazvali Centrum Nového Žižkova, protože intenzivně vnímáme potřebu vytvořit atraktivní a živý veřejný prostor v této části města, kterou čeká velmi dynamický rozvoj. Kvalitní venkovní prostor s rozsáhlou zelení zde lidem umožní trávit volný čas, setkávat se. Zkrátka žít ve městě,“ doplnil Dušan Kunovský, majitel developerské firmy Central Group, která pozemek vlastní.
Původní stavba
Central Group koupil budovu od společnosti Česká telekomunikační infrastruktura (CETIN) ze skupiny PPF v roce 2017. Budova bývalého Telecomu byla otevřena v roce 1980, kdysi se jí přezdívalo „Štrougalova věž“ podle tehdejšího předsedy vlády Lubomíra Štrougala. Nyní je již technologicky zastaralá a nefunkční. Podle Kunovského bude muset být kvůli extrémně vysokému množství škodlivého azbestu zbourána a ekologicky zlikvidována.
Architektku Jiřičnou proslavila především práce se sklem, kovem a betonem. Mezi její nejznámější stavby v Praze patří Oranžerie na Pražském hradě a hotel Josef na Starém Městě. Upravovala také interiéry Tančícího domu.
V Londýně, kam po okupaci v srpnu 1968 emigrovala, navrhla například výstavní prostory muzea Victoria and Albert. Je nositelkou Řádu britského impéria, byla zvolena členkou Královské akademie umění a uvedena do Americké síně slávy.
Jiřičná se při přípravě návrhu spojila s architektonicko-inženýrskou společností ARUP z Londýna. Ta navrhovala například dostavbu Gaudího chrámu Sagrada Família v Barceloně nebo operu v Sydney.
