Psychologové varují před nárůstem odkladů školy kvůli epidemii koronaviru

V Česku se nadužívá odkladů pro děti, které by měly nastoupit do prvních tříd, a pandemie koronaviru k tomu přispívá. V tiskové zprávě to uvedli psychologové z České společnosti pro neurokognitivní rehabilitaci. Podle nich kvůli uzavírání škol nyní o odkladu uvažují i rodiče, kteří by své děti za normálních okolností do školy poslali. Česko se přitom podle nich už nyní řadí k zemím s největších počtem odkladů na světě.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

(ilustrační foto) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Kvůli aktuální situaci, kdy školy nefungují v běžném režimu a na dálku se několik týdnů učili i žáci prvních tříd, zvažuje odklad docházky podle odborné společnosti víc rodičů než v předešlých letech. Obavy, že dítě nebude v září na školu ještě dost vyspělé, mají obecně hlavně rodiče potomků narozených v létě. Jako důvod k odkladu teď někteří vnímají i nejistotu, zda se příští rok nebude opakovat přechod škol na distanční vzdělávání jako nyní.

Blatný nedoporučí plošné testování žáků prvních a druhých tříd. U učitelů si to představit dokáže

Číst článek

Podle odborníků se v Česku přitom možnost odkladu školní docházky dlouhodobě nadužívá. „Jedná se o výsostně český fenomén, který v západním světě nemá svou obdobu. Aktuálně se celková odkladovost pohybuje kolem 23 procent dětí s meziročním nárůstem jedno až dvě procenta,“ uvedl klinický psycholog a spoluzakladatel České společnosti pro neurokognitivní rehabilitaci Petr Nilius. Zbytečné odklady podle něj mohou ohrozit zdravý a přirozený vývoj dítěte a nemají ani dobrý vliv na vzdělávací systém.

Podle Niliuse je většina dětí v období šesti let života na školu zralá. Odklad by se podle něj měl týkat zhruba pěti procent dětí. U zbylých 18 procent, které ho mají, je podle něj zbytečný. Odklad takto dostávají hlavně dětí ze sociálně slabšího prostředí, které zatím neměly dost podnětů k rozvoji svého potenciálu, nebo naopak děti rodičů, kteří mají tendenci své potomky až moc ochraňovat, řekl. Z dřívějších vyjádření odborníků plyne, že časté odklady v ČR souvisí s vysokými nároky školy na děti.

Konvalinka o návratu prvňáků a druháků do škol: Je to riskantní, ale v tuto chvíli správné rozhodnutí

Číst článek

Snížit počet odkladů mělo zavedení povinného posledního roku předškolního vzdělávání od roku 2017 a rovněž fungování přípravných tříd v základních školách. Přípravných tříd bylo podle ministerstva školství loni v Česku 341 a chodilo do nich 4377 dětí. Základních škol je zhruba 4200. Podle Niliuse je počet přípravných tříd nedostatečný.

Do mateřských škol v Česku chodí podle statistik ministerstva školství přibližně 365 tisíc dětí. Podle odhadů úřadu z letošního jara mělo jít k zápisům do prvních tříd kolem 137 800 dětí, z toho 25 500 sedmiletých a 800 pětiletých. Do školy pak v září nastoupilo asi 107 800 dětí.

Česká společnost pro neurokognitivní rehabilitaci je odborný spolek, jehož cílem je podporovat rozvoj kognitivních dovedností, jako je pozornost, myšlení, paměť, čtení či psaní. Společnost vznikla v roce 2017 a sdružuje odborníky, kteří se věnují neurokognitivní rehabilitaci ve školství, zdravotnictví, sociálním sektoru, nebo se tématem zabývají jako vědci.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme