Návrh mostu na Vyšehradě je nešťastný, míní někteří odborníci, podle Správy železnic se zachránit nedá
Správa železnice tento týden představila návrh projektu, podle kterého má být přestavěný železniční most na pražské Výtoni. Z původní konstrukce má zůstat pouze spodní část, kterou tvoří kamenné pilíře. Stávající konstrukce, tedy památkově chráněné ocelové oblouky, se snesou a návrh je plánuje využít jinde. Přestavba má podle nynějších odhadů stát asi dvě miliardy korun.
Nový návrh vzbudil mezi odborníky i veřejností různé reakce. Architekt Adam Gebrian na svém twitteru napsal, že mu vítězný návrh připadá jako „špatný vtip“.
Podle historika architektury Lukáše Berana z ČVUT je vítězný návrh poměrně nešťastný. „Tvar původního mostu, který kopíruje i nový návrh, není nic zvláštního. Architekti té doby ho moc rádi neměli. Památková hodnota spočívá v tom, že jsme si na něj zvykli a pro panorama Vyšehradu nám připadá důležitý,“ popsal pro server iROZHLAS.cz.
Podle něj se v návrhu opakuje tvar konstrukce, ale chybí tomu detail a zpochybnitelná je i jeho plánovaná bílá barva.
„Když máte talíř po babičce, který není úplně krásný, a rozbije se, taky si potom nekoupíte úplně stejný. Protože se vám třeba líbí úplně jiný a taky protože jeho hodnota byla někde jinde,“ přirovnává Beran.
Je otázkou zda by bylo vůbec možné původní konstrukci zachovat. V soutěži byl i projekt, který s touto verzí pracoval, porota se ale nakonec rozhodla pro řešení, kdy se z původní konstrukce využijí pouze kamenné pilíře a kovové oblouky se sundají a využijí jinde.
Most přesluhuje
„Podle odborných techniků, ne architektů, není možné původní konstrukci zachránit. Budeme mít dost práce ho vůbec udržet v provozu do dokončení přestavby. Most navíc musí fungovat dalších padesát let,“ popsal pro iROZHLAS.cz Petr Hofhanzl ze Správy železnic. Ten zasedal i v porotě, která rozhodovala o finálním návrhu.
„Vítězný návrh opakuje to, co na původním mostě bylo nejméně zajímavé.“
Lukáš Beran (Historik architektury)
Dodává také, že most už překročil svou plánovanou životnost o 30 let.
Pokud konstrukci opravdu nelze zachránit, je podle historika Berana otázkou, zda je nutné opakovat původní tvar v nové konstrukci. „Vítězný návrh opakuje to, co na původním mostě bylo nejméně zajímavé,“ komentuje.
Jak dále Beran připomíná, nýtované konstrukce byly navrhované, aby se části postižené korozí daly vyměnit. Když se na to díváme nejen z památkového, ale i ekologického pohledu, město by podle něj mělo věci spíše opravovat, než je měnit za nové. Přestože to nemusí vždy být to nejekonomičtější řešení.
„Pokud opravdu není možné konstrukci zachovat, volil bych novou konstrukci, která může tvarem evokovat ten původní, musí být ale zřejmé, že je nová,“ dodává historik.
‚Co člověk, to názor‘
Pěší a cyklisté už mohou využívat most u lipenské elektrárny. Auta na něj ale stále nesmí
Číst článek
Kritiku vítězného návrhu Hofhanzl okomentoval s tím, že „co člověk, to názor“ a že vždy bude někdo, komu se návrh nebude líbit.
„Není to jenom o nás, proto v porotě byli architekti, zástupci městských částí nebo Klubu Za starou Prahu. Bylo to rozhodnutí širšího spektra odborníků,“ doplnil Hofhanzl.
Kromě něho byli v jedenáctičlenné porotě, která návrh schvalovala, další zástupci města, architektů nebo Klubu Za starou Prahu. Ne všichni jsou ale s finálním návrhem spokojeni.
„Vždy jsme byli pro zachování původní konstrukce a naši zástupci v tomto duchu také hlasovali. S návrhem, který porota nakonec přijala, nejsme stoprocentně spokojeni,“ říká místopředsedkyně Klubu Za starou Prahu Kateřina Bečková.