Výzkum orgasmu i odtrestnění homosexuality. ‚Československo bylo progresivní zemí,‘ říká socioložka
Českoslovenští sexuologové už v padesátých letech minulého století zkoumali, jak ženy vnímají rozkoš. Jejich výzkum byl ojedinělý nejen ve východním bloku, ale i na Západě. „Sexuální osvobození u nás vypadalo jinak než na Západě. V mnoha ohledech bylo dříve a troufám si říci, že i radikálnější,“ říká v rozhovoru pro Český rozhlas Plus socioložka Kateřina Lišková z Masarykovy univerzity.
Podle Kateřiny Liškové s nástupem komunistů k moci došlo ke zrovnoprávnění žen, zákoníky z 50. let narovnávaly jejich pozici v manželství, při studiu nebo v zaměstnání. Naopak na Západě ženy tato práva neměly až do konce 70. let.
„Nezpochybňuji, že nebyla svoboda projevu nebo shromažďování. Ale doba, která lidi znesvobodňuje, jim zároveň dává svobody v jiných oblastech. A právě brzké narovnání práv mužů a žen je toho ukázkou,“ upozorňuje.
Výzkum orgasmu
Sexuologický ústav vznikl už ve 20. letech minulého století a na rozdíl od různých psychologických a sociologických institucí mohl fungovat nepřetržitě, protože šlo o lékařské zařízení.
Pochod za práva sexuálních menšin v Berlíně. ‚Jsem takový, jaký jsem,‘ hlásaly transparenty
Číst článek
„V roce 1952 sexuologové podnikli první velký výzkum ženského orgasmu, což byla věc nevídaná. Dovedla je k tomu otázka ženské neplodnosti, gynekologové se totiž rozpakovali nad množstvím pacientek, které nevykazovaly psychosomatické problémy, ale přesto se jim nedařilo otěhotnět,“ popisuje Lišková.
„Naši sexuologové zjistili, že jen rovné postavení v manželství může ženám zaručit dobrý sex, který vnímali jako velmi důležitý pro manželství.“
Prostřednictvím rozhovorů se ženami zjistili, co mají společné – že nežijí v láskyplném svazku. „Jejich muži jim nepomáhali s výchovou dětí a péčí o domácnost. Rovná participace mezi manželi byla viděna jako nutný předpoklad k tomu, aby si žena užívala sex,“ dodává.
To byl podle Liškové jeden z důvodů pro úpravy zákonů. „Během 60. let se debatovala změna politiky mateřství tak, aby ženy chtěly mít víc dětí a zvládaly péči o ně s menším stresem. Šlo o zavedení přídavků na děti a novomanželských půjček,“ připomíná.
Nevyléčitelná homosexualita
Sexuologové se zabývali nejen sexualitou normální, ale i tou z hlediska tehdejších zákonů nenormální. Šlo například o výzkum mužské homosexuality v letech 1950–58, tedy dříve než na Západě.
„Přišli na to, že homosexuály není možné jakýmkoli způsobem předělat nebo vyléčit. Chápali je jako lidi se sexuální variací, která nesmí být trestná. Sexuologové lobbovali u státních orgánů, aby byla dekriminalizována, což se stalo v roce 1961,“ uvádí Lišková.
