Přežili Hirošimu, teď žádají svět bez jaderných zbraní. ‚Dokud jsme naživu, musíme mluvit o jejích hrůzách.‘
Hrozba jaderné války se po desetiletích relativního míru vrátila ještě s větší naléhavostí. Výhrůžky ruského prezidenta Vladimira Putina vůči Ukrajině a nezadržitelný vzestup Severní Koreje na pozici jaderného státu jsou nejblíže k použití jaderné zbraně v boji od dob studené války. Lidé, kteří přežili výbuch atomové bomby v roce 1945, jsou podle deníku Guardian hluboce znepokojeni agresivní rétorikou Ruska a KLDR.
Lidé, kteří přežili atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki, navzdory svému pokročilému věku znovu naléhají na světové vůdce, aby zajistili, že jaderná válka a utrpení s ní spojené zůstanou pouze událostí z učebnic dějepisu.
Výzkumník Podvig: Rusko by užitím jaderných zbraní demonstrovalo odhodlání zabíjet ve velkém
Číst článek
Tošijuki Mimaki si ráno 6. srpna 1945 hrál před svým rodinným domem v Hirošimě, když na obloze spatřil záblesk. Šlo o okamžik, kdy se tehdy tříletý chlapec stal svědkem prvního atomového bombardování na světě.
„Nejvíce se obávám, že konflikt na Ukrajině bude eskalovat,“ řekl osmdesátiletý Mimaki deníku Guardian.
„Když se zamyslím nad tím, co Putin nedávno řekl, nepřekvapilo by mě, kdyby použil jaderné zbraně. A jaká by byla reakce USA? Mohli bychom být na pokraji další světové války. Nemyslím si, že by Putin poslouchal,“ dodal.
Na pokraji ‚Armagedonu‘
Putin poprvé pohrozil jadernými zbraněmi letos, ve snaze odradit USA a jejich spojence od podpory Ukrajiny v jejím boji proti ruské invazi. Možnost, že by je Putin použil, přiměla amerického prezidenta Joea Bidena k varování, že se svět poprvé od kubánské krize ocitl na pokraji „Armagedonu“.
Šéf NATO: Rusko ví, že jadernou válku nelze vyhrát. Pokud by ji zahájilo, bude to mít vážné následky
Číst článek
Když Biden tento měsíc připustil, že USA budou brzy čelit dvěma velkým jaderným státům, Rusku a Číně, prohlásila Severní Korea, že její nedávná série raketových testů měla simulovat taktický jaderný úder proti Jižní Koreji.
„Hirošimské mírové poselství je stejně silné jako kdykoli předtím, ale jeho ohlas je vzhledem k současné mezinárodní situaci ještě větší, “ řekl Makoto Kubo, zástupce ředitele oddělení pro podporu mezinárodního míru z města Hirošima.
„Nevztahuje se pouze na Severní Koreu a Rusko, ale na všechny země, které vlastní jaderné zbraně,“ dodal.
Hrozí, že zapomeneme
Smlouvu o zákazu držení a používání jaderných zbraní z roku 2021 ratifikovalo více než 60 zemí, ale není mezi nimi žádný z uznaných jaderných států, ani samo Japonsko.
Neschopnost dosáhnout pokroku v odzbrojování přiměla generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, aby v srpnu varoval, že lidstvu „hrozí, že zapomene na lekce ukované v děsivých ohních Hirošimy a Nagasaki“.
Rusko jaderné zbraně nepoužije, vývoj války naopak ukazuje sílu ukrajinské armády, tvrdí analytik
Číst článek
Starosta Nagasaki Tomihisa Taue uvedl, že se obává, že zkáza, která v roce 1945 postihla jeho město, „se světu dostatečně nevryla do povědomí“.
Mimaki, který čerpá ze slábnoucích vzpomínek a rozhovorů se svou matkou, zná tyto hrůzy až příliš dobře.
On a jeho rodina žili v Tokiu, když je jeho otec, který pocházel z Hirošimy, evakuoval do svého rodného města poté, co byly v březnu 1945 při bombardování zničeny rozsáhlé oblasti japonského hlavního města.
O několik měsíců později shodil americký bombardér B-29 Enola Gay na Hirošimu 15kilotunovou jadernou bombu, která okamžitě zabila 60 000 až 80 000 lidí, přičemž počet obětí do konce roku vzrostl na 140 000.
‚Ukažte jim realitu‘
Mimaki vzpomínal, jak zkamenělý sledoval lidi, kteří se v době výbuchu bomby nacházeli v centru Hirošimy, jak procházejí kolem jeho domu vzdáleného 17 kilometrů od centra a utíkají před požáry, které zuřily po celém městě a jejichž vzduch byl hustý jako radioaktivní popel. „Měli spálené vlasy a prosili o vodu,“ řekl.
Dnes je oficiálně uznáno, že na následky hirošimské bomby zemřelo něco přes 330 000 lidí, zatímco průměrný věk 118 000 přeživších se vyšplhal na 84 let.
Hirošima si připomíná 77 let od prvního použití jaderné zbraně ve válce, piety se zúčastnily tisíce lidí
Číst článek
„Jsem poměrně zdravý, ale cítím, jak mi ubývají fyzické síly a paměť,“ řekl Mimaki, který se svým poselstvím přišel do sídla OSN a o svých zážitcích přednáší školákům. „Ale naším cílem stále je dosáhnout světa bez jaderných zbraní. Dokud jsme ještě naživu.“
Obnova Hirošimy začala bezprostředně po útoku. Dnes patří k několika málo fyzickým připomínkám útoku vyhořelý plášť „kopule bomby A“ a rozlehlý park míru.
Příležitost připomenout světovým lídrům hrůzy jaderného vyhlazování – ať už v japonském městě, nebo případně na ukrajinském bojišti – bude mít město v květnu příštího roku, kdy bude hostit summit G7.
„Chci, aby šli do muzea míru a podívali se na fotografie dětí, z kterých visí kůže a šaty,“ řekl Mimaki. „Ukažme jim realitu jaderné války, aby domů odjížděli s těmito obrazy vrytými do paměti,“ zakončuje.
