Většina lidí se cítí po letošním březnu lépe, pandemie je stmelila a posílila, říká Džamila Stehlíková

Neurotici se zázračně uzdravili péčí o blízké a i nešťastné rodiny se stmelily. Tak hodnotila v Interview Plus bývalá ministryně pro lidská práva a psychiatrička Džamila Stehlíková (LES) vliv pandemie na psychiku české společnosti.

Interview Plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Stehlíková soudí, že nejlépe zvládali březnový stres lékaři, policisté a další pracovníci, kteří byli pro fungování společnosti nepostradatelní. | Foto: Věra Luptáková | Zdroj: Český rozhlas

V jarních měsících lidé prožívali kvůli šíření koronaviru trauma, říká psychiatrička. „Hrozba byla všude, vir je neviditelný, údaje byly rozporuplné. Vyvolávalo to v mnoha lidech takové záchvaty paniky, že i ti duševně zdraví se na mě obraceli na krizové lince – báli se jít ven, nevěděli, co mají dělat. V prvních hodinách, dnech a týdnech to spousta lidí nezvládala," hodnotí Stehlíková pro Český rozhlas Plus. 

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Interview Plus Jana Burdy s Džamilou Stehlíkovou

Dopady pandemie na celkovou duševní pohodu ale hodnotí optimisticky: „Pak se ukázalo, že rodiny jsou stmelené a solidární natolik, že po prvním šoku přišla situace, kdy se psychika zmobilizovala. Většina lidí se po tom březnu cítí silnější než předtím.“

Nebýt sám

Stehlíková soudí, že nejlépe zvládali březnový stres lékaři, policisté a další pracovníci, kteří byli pro fungování společnosti nepostradatelní. Zdůrazňuje, že v těžkých chvílích lidem zřejmě pomáhalo sdílet a vtipkovat s ostatními. 

Nejsilněji podle ní dopadly březnové události na ty, kteří jsou osamělí nebo žijí ve špatných rodinných vztazích. „Tam když přišla karanténa, tak se rovnováha vychýlila. Ale i tyto rodiny to stmelilo, když pochopily, že mají prarodiče, mají děti. I ta nejvíc nešťastná manželství se sjednotila, protože pochopili, co je v životě nejdůležitější,a  to je život a zdraví těch nejbližších,“ říká Stehlíková s tím, že vychází ze své klinické zkušenosti. 

„Ti nejvíc duševně nemocní lidé to nijak nezaregistrovali, protože žijí ve svým vlastním světě,“ dodává psychiatrička.

Neurotikům pomáhalo zachraňovat blízké

Českou společnost hodnotí Stehlíková jako dostatečně bohatou na to, aby pro ni představoval větší nebezpečí strach než hlad. „Člověk je stavěn řešit existenční problémy, když jsou bezprostředně před ním. Když začne přemýšlet, co bude za měsíc, za dva, za tři, tak to je neuróza a s tím, prosím, ke mně,“ vysvětluje psychiatrička.

V pražském domově pro válečné veterány se objevil koronavirus. Klienti jsou v izolaci

Číst článek

Někteří její klienti se k ní ale od jara nehlásí. „Když je uháním, tak o mně nechtějí ani slyšet,“ říká s tím, že takovým lidem pomáhá být v jednom kole a řešit aktuální existeční problémy. 

„Neurotik se zázračně uzdraví. Potřebuje zachraňovat, pomáhat své rodině a v tom je šťastný,“ shrnuje Stehlíková.

Kateřina Cibulka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme