Petr si zaslouží, aby jeho obrázek letěl do vesmíru, říká Jiří Brady. Byl s ním do poslední chvíle

Z kosmodromu Bajkonur ve středu večer odstartovala kosmická loď Sojuz s tříčlennou americko-ruskou posádkou. Astronaut Andrew Feustel má u sebe stejně jako při předchozích výpravách předmět spojený s Českem. Tentokrát je to kopie dvou obrázků z časopisu Vedem, který vydávali chlapci v židovském ghettu vytvořeném nacisty za druhé světové války v Terezíně.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jiří Brady prošel dvěma koncentrační tábory v Terezíně a Osvětimi. | Foto: Filip Jandourek

Autorem kreseb byl Petr Ginz, čtrnáctiletý chlapec z Prahy, kterého zavraždili nacisté v koncentračním táboře. Na jedné je jeho představa pohledu na Zemi z povrchu Měsíce. Druhé dílo je kopií titulní stránky časopisu Vedem s obrázkem startující rakety.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor s Jiřím Bradym

Na Petra Ginze zavzpomínal v rozhovoru pro Český rozhlas Plus pamětník tehdejších událostí Jiří Brady: „Myslím, že si to Petr opravdu zaslouží, protože to byl neobyčejně nadaný chlapec, a ten nám změnil v Terezíně život.“

„My jsme žili ve škole v jednom pokoji, kluci se prali a byla tam děsně špatná nálada, protože nás bylo 40 zhýčkaných kluků na pokoji. Měli jsme to štěstí, že profesor Eisinger se stal naším vychovatel a řekl, že si uděláme samosprávu. Tak jsme se rozhodli, kdo půjde pro jídlo a kdo bude uklízet a Peter se rozhodl, že bychom měli psát časopis,“ vypráví Brady.

Časopis Vedem se podle jeho slov stal životem chlapců z ghetta. Psali do něj básničky a popisovali i život v Terezíně. Vždycky v pátek časopis četli a byla to pro ně oslava. Jiří Brady byl s Petrem Ginzem až do poslední chvíle, než šel v Osvětimi na smrt.

„Šlo nás 2000 mužů na práci. Měl jsem to štěstí, že nás vězni vytlačili z vagonu a mně někdo řekl, abych, když půjdu k tomu, kdo rozhodoval o životě, tak jsem přišel před Mengeleho a řekl jsem, že jsem zdravý. To mě dalo na jednu stranu a Petr a Hanuš Bek šli na druhou. V tu chvíli jsem myslel, že jsem udělal chybu. My jsme byli silná skupina, oni slabá, a jak se ukázalo, my jsme šli na práci a oni do plynu,“ vzpomíná Brady.

Jiří Brady byl během německé okupace deportován společně se svoji sestrou Hanou do koncentračního tábora v Terezíně. Ke konci války ho nacisté transportovali do vyhlazovacího tábora v Osvětimi. V roce 1945 se Bradymu podařilo uprchnout z pochodu smrti. Po komunistickém převratu emigroval do Kanady, kde žije dodnes. 

V říjnu 2016 byl Jiří Brady vyškrtnut ze seznamu lidí, kterým prezident Miloš Zeman udílel státní vyznamenání. Tehdejší ministr kultury Daniel Herman a zároveň synovec Jiřího Bradyho nařknul prezidenta, že Bradyho vyškrtnul na poslední chvíli záměrně kvůli Hermanovu setkání s dalajlámou. 

Petr Ginz se svou sestrou Evou (Chavou) | Foto: Jiří Hošek

Libor Dvořák, Jana Přinosilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme