Nejhůř skončily české děti ve čtenářské gramotnosti. Podle ústředního školského inspektora Tomáše Zatloukala žákům dělá největší problém porozumění textu. 

„V případě vyhledávání informací, což je ta snazší dovednost, naši dívky a chlapci dosáhli lepších výsledků, než byl průměr zemí OECD,“ řekl.

Upozornil také na velké rozdíly mezi jednotlivými kraji. Nejhůř dopadl Ústecký, nejlépe Praha.

Na cílenou podporu některých oblastí se chce zaměřit i ministr školství Robert Plaga z hnutí ANO. Veřejné školy přitom v testování dopadly celkově lépe než soukromé a církevní. Příčiny těchto rozdílů bude inspekce podle Zatloukala dál analyzovat.

Česko je průměrem

V Česku se do šetření PISA zapojili žáci z 333 škol. Poslední ročník se zaměřil hlavně na čtenářskou gramotnost.

Podle Zatloukala v ní dosáhly české děti téměř srovnatelného výsledku jako v roce 2000. Ústřední vrchní inspektor ale upozornil, že zatímco výsledek z posledního testování je průměrný, v roce 2000 byl podprůměrný.

„Je to způsobeno tím, že řada zemí se zhoršila, ale zejména proto, že přistoupila řada dalších zemí, které dosáhly výrazně horšího výsledku,“ vysvětlil.

V případě matematické a přírodovědné gramotnosti se podle něj výsledek ČR v roce 2018 ještě výrazně nepřiblížil nejlepším českým výsledkům, kterých žáci v těchto gramotnostech dosáhli v roce 2003 a v roce 2006. 

Investice do výuky

V mezinárodním srovnání podle něj čeští žáci dosáhli výrazně lepších výsledků, než odpovídá výdajům na vzdělávání. S ministrem Plagou se Zatloukal shodl na tom, že je třeba dál navyšovat rozpočet školství.

Peníze navíc by podle nich měly jít nejen na platy, ale také na další vzdělávání učitelů i investice pro inovace ve výuce.

S nejlepšími výsledky v testování PISA skončily například Čína, Tchaj-wan, Korea nebo Estonsko.

Pavla Lioliasová, ban, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít