Vláda slibuje víc služeb pro propuštěné, modernější nápravná zařízení i větší podporu restorativní justice

V českých věznicích je dvakrát víc vězňů, než je běžné v Evropské unii. Podle statistik Rady Evropy u nás připadá 200 odsouzených na 100 tisíc obyvatel. Víc než 60 procent z nich už přitom podle údajů Vězeňské služby nejméně jednou ve vězení bylo. Nová vláda chce recidivu snížit a pomocí takzvané restorativní justice také více pomáhat obětem trestných činů.

Původní zpráva Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vězení

Víc služeb pro propuštěné z vězení a modernější nápravná zařízení jsou sliby z programového prohlášení vlády. Ilustrační foto | Zdroj: Profimedia

„Nebýt restorativní justice, tak do dnes v sobě držím nechuť žít, depresivní stavy a neskutečný vztek vůči pachateli,“ sdílí svou zkušenost jedna z účastnic programu pro oběti.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou reportáž Jany Karasové

Takových aktivit by mělo přibývat, říká Petra Masopust Šáchová - ředitelka Institutu pro restorativní justici a jedna z autorek Stategie restorativní justice pro Českou republiku: „Restorativní justice není jenom o programech, ale o postupu všech orgánů činných v trestním řízení. Jde o to, na co se budete při výslechu ptát a jestli umožníte, aby věc byla řešena v rámci odklonu nebo jestli budete podporovat mediaci“.

Na změnu přístupu nejen mezi soudci se chce zaměřit i nový náměstek ministra spravedlnosti a bývalý šéf Vězeňské služby Petr Dohnal. „Další oblast aby se více využívaly alternativní tresty, aby se co nejméně lidí dostávalo do klasického výkonu trestu. Ono to jednak stojí mnohem více peněz nás všechny daňové poplatníky, ale jednak i sekundárně vzniká ve věznicích takzvaná kriminální infekce,“ vysvětluje.

Elektronické náramky?

Soudci by podle Dohnala měli víc využívat finanční tresty a taky domácí vězení. V Česku ale v současnosti nefungují elektronické náramky k hlídání těchto lidí. Nové by podle Dohnala měla Probační a mediační služba mít k dispozici nejdříve za rok. Ministerstvo spravedlnosti slibuje řešit i nadužívání trestů.

‚Chtěl jsem si něco dokázat.‘ Lektoři pomáhají pachatelům, aby se už nevraceli za mříže

Číst článek

„Ústavní soud říká, že pokud dojde k nějakému společensky škodlivému jednání, tak by se to primárně mělo řešit na půdorysu soukromého práva, typicky náhrada škody,“ říká náměstek resortu Antonín Stanislav.

Podle Lenky Ouředníčkové z neziskové organizace Rubikon Centrum by se ministerstvo mělo zaměřit taky na větší sociální podporu trestaných lidí.

„Na jedné straně máme velmi kvalitní programy, které zajišťuje jak stát jako veřejná služba, tak samozřejmě i neziskový sektor a ty programy dokonce ukazují, že umějí snižovat recidivu. V čem je ta starost je, že těch programů není dostatek a nejsou dostupné,“ popisuje Ouředníčková.

Vláda chce také rozšiřovat takzvané otevřené věznice a probační domy pro propuštěné z vězení. Peníze na tyto projekty ale ministerstvo v rozpočtu vyčleněné nemá.

Jana Karasová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme