Politolog: Jak poznáte populistu? Tváří se jako demokrat, stát ale rozkládá pěkně pomalu a zevnitř

Německo-americký politolog Yascha Mounk je autorem knihy o autoritářských populistech, kteří zaplavili svět. Od Indie, Turecka, Polska, Maďarska až po Spojené státy. V Interview Plus řekl, že liberální demokracie Západu, jak ji známe, je ve velkém ohrožení.

Interview Plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Německo-americký politolog Yascha Mounk.

Německo-americký politolog Yascha Mounk. | Zdroj: Fotobanka Profimedia

„Jedno z nebezpečí, které populisté představují, je útok na demokratické instituce na národních úrovních,“ říká politolog, který byl také hostem Českého rozhlasu Plus na konferenci k 30. výročí sametové revoluce.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Interview Plus Michaela Rozsypala

Tento směr je podle něj už vidět v Polsku, Maďarsku nebo Turecku. „Tady všude už jsou autoritářské vlády, které byly zvoleny v demokratických volbách. Pak už ale lidé nemají žádnou možnost, jak je svrhnout, vyměnit nebo zvolit si někoho jiného.“

Populisté sice mluví o národních zájmech, „je to ale hra s nulovým součtem“. „Takový Donald Trump věří tomu, že proto, aby Amerika vyhrávala, někdo jiný musí prohrát. Není žádný obchod, ze kterého by podle amerického prezidenta taky mohly těžit obě strany… To je totiž vize nacionalismu a současná mezinárodní spolupráce je podle mě v nebezpečí. Musíme ji tak bránit,“ tvrdí Yascha Mounk.

Demokracie umírá

Ve své knize Lid versus demokracie politolog varuje, že liberální demokracie západního světa pomalu „umírá na úbytě“. „Populisté se totiž tváří jako demokraté, ale pomalu rozkládají celý systém pěkně zevnitř. Útokem na demokratické instituce. Tak, jak to teď vidíme v Turecku,“ vysvětluje.

Populisté tvrdí, že mluví za lid, a rychle dodávají, že dělají vše pouze pro jejich dobro. Pak se takový premiér, prezident rozhodne udělat nějaký protiústavní krok, na který ale zareaguje ústavní soud. Co na to populista?

„Řekne, že musí změnit to, jak tento ústavní soud funguje, a soudce, kteří s ním nesouhlasí, pošle pěkně do důchodu. Místo nich dosadí ty loajální, kteří budou dělat to, co si přeje populista. Když ho pak začne kritizovat svobodný tisk (rozhlas, televize), řeknete (veřejnosti), ale já přece mluvím za lidi, a novináře obratem označíte za zrádce a nepřátele lidu. Postupně je začnete regulovat, a pokud je bude vlastnit nějaký k populistovi kritický majitel, tak ten to bude muset prodat mým kamarádům. Takto lehce se dostanete do situace, kdy je liberální část vašeho politického systému zničena. Lidé nemají individuální práva a taky je můžete lehce diskriminovat,“ říká Mounk.

Jakmile má populista v rukou soudy, média, spojence ve volební komisi, začne se celý systém hroutit a rozkládat. A když přijdou nové volby, tak když to dopadne pro populistu dobře, výsledky se počítají, když ne, tak je zrušíte a vypíšete nové volby.

Populista vs. lid

Proč populisté tak rádi slibují, že nám vrátí naši zemi, udělají nás první mezi všemi? „Velkou roli hraje nostalgie, což je cosi zcela přirozeného u většiny lidí. Voliči populistů jsou pak ti, co mají pocit, že ztratili svůj sociální status.“ Existuje prý jednoduchý způsob, jak zjistit potenciální voliče populistických stran.

„Řekněte jim, ať si společnost představí jako žebřík a sebe posadí na stupínek od jedné do deseti. Podruhé se ptejte, kde seděli před 25–30 lety… a když vám řeknou, že se dřív cítili výš, že byli ve společnosti váženější než dnes, tak máte potenciálního voliče populistické strany.“

Politická škála je trojúhelník − liberalismus, konzervatismus a socialismus, vysvětluje politolog

Číst článek

Tento druh politiků pak rád pracuje s nástrojem, jako je přímá demokracie. „Obecně nic proti referendům nemám, musí ale naplňovat dvě podmínky. První – pokud jsou dvě zcela jasné alternativy (odpovědi) a druhá – že se otázka musí týkat politických témat, na která panuje ve společnosti jasný názor.“

Jako příklad smysluplného referenda uvádí irské hlasování o legalizaci sňatků stejnopohlavních párů.

„To dává smysl a alternativy jsou jasné. Ale referendum o vystoupení Velké Británie z Evropské unie je příklad špatného referenda. Bylo totiž jasné, co by to znamenalo zůstat. Nikdo naopak netušil, co znamená odejít. Lidé nemají nejmenší představu, jak vypadá svět uvnitř (nebo vně) Evropské unie. Legitimita tady byla pouze na straně leave. Taky proto dnes panuje takový zmatek a politici nemají návod, jak se při brexitu dál chovat,“ dodává Yascha Mounk.

O tom, kdo to vlastně populista je, jestli za rozdělením světa stojí stále větší rozdíly mezi bohatými a chudými, nebo jak popisuje své zážitky z poslední návštěvy Maďarska, kdy se lidé (nejen) na ulici už báli mluvit, mluví Yascha Mounk v audiozáznamu Interview Plus. Ptal se Michael Rozsypal.

Michael Rozsypal, lup Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme