Restaurace omezují plýtvání jídlem díky mobilní aplikaci. V Praze denně prodají 200 zlevněných porcí
Stovky hospod z Česka začaly nabízet zbylé pokrmy v mobilních aplikacích, kde si je každý může objednat se slevou. Restaurace se tak učí neplýtvat jídlem. V provozovnách se přitom podle organizace Zachraň jídlo každý rok vyhodí zhruba 27 tisíc tun potravin, které by se ještě dalo sníst. Zbylé jídlo do potravinových bank častěji věnují také obchodní řetězce.
„Když si chci nějaké jídlo zakoupit, tak je to úplně jednoduché. Rozkliknu si tady nabídku, třeba holandský řízek s vařeným bramborem na másle,“ ukazuje zakladatel aplikace Nesnězeno Jakub Henni, jak si přes mobil objednat zbylé jídlo z jedné pražské restaurace. „Už mám zapamatovanou kartu, takže stačí kliknout na ‚potvrdit a zaplatit‘ a pak už mám jídlo koupené,“ vysvětluje.
Pokrm si pak musíte vyzvednout přímo v restauraci. Aplikace Nesnězeno funguje necelý rok a přebytečné porce v ní nabízí stále víc podniků, celkem 255. První byly ty v Brně, postupně přibyly restaurace třeba v Olomouci, Ostravě nebo v Praze.
Například tamní Kolkovna Olympia jídla přidává zhruba dvakrát do týdne. „My tam máme dokonce pravidelného odběratele. Jedna paní odebírá pravidelně, většinou dvě polévky a dvě hlavní jídla,“ říká manažerka Kolkovny Olympia Zuzana Dostálová.
Povinnost řetězců
Zájem restaurací na tom, aby nemusely přebytečné jídlo vyhazovat, dokazuje taky to, že podobných služeb na trhu působí víc. Další je třeba aplikace Jídlov. „Jeden večer jsme seděli v takové kavárně s pekárnou. Tak jsme si říkali, jestli se to jídlo vyhodí. Naší konverzaci slyšela vstřícná majitelka, která nám řekla, že ten den vyhodí jídlo za 1500 korun. Jindy podle ní šlo klidně o tři až pět tisíc korun,“ popisuje zakladatel Matěj Káňa ze Zlína.
Aplikace zatím fungují krátkou dobu. Třeba v Praze je kvůli tomu zatím poptávka slabší než v moravských městech, kde služby začínaly. Denně se průměrně prodá zhruba 200 porcí. Restaurace na rozdíl od obchodních řetězců nemusí zbylé pokrmy darovat potravinovým bankám. Za rok a půl, co zákonná povinnost pro prodejce platí, jim věnovali 3800 tun jídla, to je zhruba třikrát víc než předtím.
Přísun potravinových bank se oproti loňsku zpětinásobil, výrazně pomáhají dodávky obchodních řetězců
Číst článek
„Třeba vezmu tady kapie. Jsou takové scvrklejší, takže to už zákazníkovi nabídnout nemůžeme. Nebo jsou takhle nahnilé, ty odepisuji úplně,“ ukazuje paní Monika, která má v Tescu v pražských Letňanech na starosti přípravu jídla pro potravinové banky. „Z prodejny mi sem naváží, třeba když to má flíček nebo je to jen prasklé. Já to probírám a zvažuji, co půjde na charitu a co půjde na odpis. V tom průměru se váha zboží pohybuje od 60 do 100 kil za den,“ říká.
Předávce přihlíží také mluvčí Tesca Václav Koukolíček. „Za rok bylo potravinové bance věnováno zhruba 1125 tun potravin. V současnosti věnuje 177 obchodů ze 190. Do konce roku by to mělo být všech 190 obchodů,“ objasňuje plány řetězce.
Problém je v balení
Podobně je na tom prodejce Albert. Loni z jejich prodejen skončilo u potravinových bank víc než 300 tun jídla, jak říká mluvčí obchodů Jiří Mareček. „Díky zapojení dalších certifikovaných organizací, například diecézních charit, které potraviny odebírají, a díky systému darování čerstvých potravin, věříme, že se nám do konce roku podaří potravinové dary oproti loňsku zdvojnásobit,“ uvádí.
Restaurace na Lounsku bojuje proti plýtvání jídlem. Za zbytky na talíři účtuje hostům 50 korun
Číst článek
Rozšířit povinnost darovat jídlo bankám na restaurace by ale podle výkonné ředitelky federace potravinových bank Veroniky Láchové bylo složité. „Většinou to zahrnuje velkou iniciativu ze strany konkrétního gastroprovozu, která je spojená s vakuovým balením nebo šokovým mražením tak, abychom byli schopni jídlo v bezpečné formě dál distribuovat alespoň dalších 24 hodin. To je ale problematické,“ přiznává.
V Česku se přitom podle údajů společnosti Greenpeace ročně vyhodí víc než 800 tisíc tun jídla. Číslo zahrnuje potraviny jak z restaurací, tak obchodů nebo přímo z domácností.
