Pokud majitelé tvrdě pracují, dokážou zázraky i se psy, co mají špatnou genetiku, říká trenér Zlocha
Přes deset let budoval kariéru ve finančnictví, když mu ale písečná bouře poškodila zrak, rozhodl se pro radikální změnu. Pořídil si psa a postupně začal s výcvikem dalších. Nyní je Robert Zlocha uznávaným trenérem psů. Rčení „jaký pán, takový pes“ podle něj platí jen částečně. „Často se to říká, ale nemyslím si, že je to úplně pravda. My, a je na to i studie, si vybíráme psy, kteří jsou nám nějakým způsobem podobní,“ vysvětluje.
„To znamená, že když jsem aktivní, nevyberu si pravděpodobně anglického buldoka a naopak. Na druhou stranu pes se může přizpůsobovat našemu chování. Pokud jsem roztěkaný, je větší šance, že ten pes bude také roztěkaný,“ popisuje a pokračuje:
„Ale to je jen nějaká tendence, kam toho psa jakoby vlečeme. Pokud ten pes bude přirozeně velice hyperaktivní a já budu velice klidný, neznamená to, že pes bude také kliďas. Ale na stupnici hyperaktivity ho dám třeba do strany, která je blíž klidu. Ale pořád bude hyperaktivní.“
Genetika a výcvik psů jsou podle něj dvě spojené nádoby, které nelze od sebe oddělit. Potvrzují to i různé studie, říká:
„Některá studie mluví více ve prospěch výchovy jiná ve prospěch genů. Výchova dokáže do velké míry to, co je dané geny, vylepšit, nebo zhoršit, zkrátka nějak změnit. Ze zkušeností vím, že přijdou majitelé se psy, kteří mají velice špatnou genetiku nebo velice špatný základ – a pokud jsou šikovní a pracují skutečně tvrdě, tak dokážou zázraky,“ přibližuje trenér psů.
Vycítí psi koronavirus? Izrael je k tomu zkouší vycvičit
Číst článek
Klient versus trenér
V bankovnictví se Zlocha věnoval financování firem, zejména poskytování úvěrů velkým firmám. Práce v bankovnictví podle něj do jisté míry připomíná práci se zvířaty, speciálně se psy. Jde o jednání s lidmi i analytickou činnost.
„Člověk poslouchá klienta, snaží se pochopit, co potřebuje, jakou má firmu, jak to u nich funguje. Ale zároveň se dívá na čísla a konfrontuje je s tím, co klient říká. Pokud je všechno v pořádku, může to fungovat. Pokud to není v pořádku, potřebujete zjistit proč. Protože mnoho věcí se dá dobře vysvětlit. Problém nastává, pokud to není v souladu a nejde to vysvětlit. Potom je to stopka,“ naznačuje.
Podobné je to u majitelů psů. Občas se mu prý stává, že přicházejí s nereálným očekáváním výsledku výcviku.
„Někdy je majitel dlouhodobě o něčem přesvědčený, vy si myslíte, že to reálné není, ale on si tvrdí svoje. “
Robert Zlocha
„Ze dvou důvodů. Buď z nevědomosti, že něco někde v parku zaslechli, že něčí pes něco umí automaticky a očekává, že všichni psi budou stejní. Ale když mu to vysvětlíte, lehce zjistí, jaká jsou reálná očekávání,“ uvádí jeden důvod a pokračuje:
„Anebo je majitel dlouhodobě o něčem přesvědčený, vy si myslíte, že to reálné není, ale on si tvrdí svoje. Tam je pak problém. Pak se to může podobat boji – klient versus trenér. V tu chvíli to může být skutečně náročné. Naštěstí většinou je to spíš ten první případ.“
Tréninkové podmínky
Host Hovorů přiznává, že si několikrát kladl otázku, co by před deseti lety řekl tomu, že bude trenérem psů.
„V té době bych se tomu zasmál a nevěřil bych tomu. Nic tehdy nenaznačovalo, že by se to stalo. Ale je pravda, že už v té době jsem si říkal, že bych chtěl někdy podnikat sám na sebe. I když mě práce v bance bavila, vadila mi tam rigidnost, to, že když chci něco tvořit a být kreativní, mám všude mantinely. V té době jsem si ale myslel, že pokud by se tomu tak stalo, tak by to pravděpodobně souviselo s mezinárodním obchodem, s financemi,“ přiznává.
„V tréninku psů se mohu pořád vzdělávat, chodit na semináře, experimentovat s novými technikami.“
Robert Zlocha
Když kvůli zdravotnímu problému měnil profesi, rozhodoval se mezi několika možnostmi. Jednou z nich měla být koupě byt v centru Prahy, který by Zlocha pronajímal ho přes Airbnb nebo podobné služby. Ale pak si řekl, že to nemusí být nejchytřejší s ohledem na regulaci. Den před podpisem smlouvy z koupě bytu vycouval.
„Další volba byla messenger na kole. Říkal jsem, že tam nebudu namáhat oči. A tehdy jsem měl velké štěstí, protože jsem na Facebook napsal údajně nejlepšímu messengerovi v Česku a on mi neodpověděl. Asi by mě to tolik nebavilo, protože já potřebuju dělat něco, kde se mohu pořád rozvíjet, učit, experimentovat, zkoušet. A v tréninku psů se mohu pořád vzdělávat, chodit na semináře, experimentovat s novými technikami,“ vypočítává.
Živit se trénováním psů není podle něj ani finančně špatné. „Nejprve jsem si velice pohoršil s platem, ale postupně jsem se mu dorovnal. Mohl bych říct, že vlastně vydělávám stejně nebo trochu více než předtím bance,“ přiznává cvičitel psů.
