Psycholog: Pandemie covidu-19 vytvořila jakési sekundární epidemie. Vyplývá to z dlouhé izolace
Už brzy usedneme společně ke štědrovečernímu stolu. Uplynulý rok a půl ale mnohé z nás rozdělil na očkované a neočkované. Na mnoho lidí také dopadá fakt, že konec pandemie je stále v nedohlednu. Vyjasňovat si postoje k očkování a vládním opatřením o svátcích ale není podle vedoucího psychologa Psychiatrické nemocnice Bohnice a člena MeSES Daniela Krejcara nejlepší nápad.
„Pohled na vakcinaci se za poslední rok zkrátka stal novým polarizujícím tématem. A já bych naprosto vážně bral to, že pro někoho je to opravdu hluboké, zásadní téma, ať už je to zastánce očkování. A ani pro odpůrce to není něco, co se u štědrovečerního stolu změní,“ shrnuje psycholog pro Český rozhlas Plus.
Z postoje k očkování by se ale obecně nemělo stát v rodinách tabu, protože každé takové zamlčované téma zasazuje mezi partnery nebo členy rodiny klín a většinu vztahů to do budoucna poznamená.
„Doporučil bych všem lidem, aby se chovali o Vánocích co možná normálně, ale aby zkusili čistě pro své svědomí přece jen něco vynechat,“ radí Krejcar s ohledem na šíření pandemie.
I letošní Vánoce totiž budou poznamenané pandemií. „A to přesto, že už je mnoho lidí naočkováno. Očkovaní navíc mají tendenci chovat se normálně, souvisí to s únavou a s tím, že lidé očekávali, že vakcína bude jednorázová záležitost. A ono ne,“ připomíná psycholog.
Uzavřeli jsme se
Ačkoliv se může zdát, že poslední vlny pandemie na společnost už nemají tak devastující vliv jako ty dřívější, nepříjemnosti to přesto přináší. A to v nepoměru mezi našimi přáními a realitou.
„Očkuji se, a tím pádem očekávám, že budu žít život tak jako v roce 2019. A najednou chytím covid já nebo moje dítě a musíme znovu do izolace. Ten propad z očekávání do reality je mnohem větší než loni. Protože loni jsme tak nějak všichni čekali, že můžeme onemocnět na každém kroku. Právě rozdíl očekávání a reality je to, co vytváří zátěž pro psychiku,“ vysvětluje Krejcar.
Neměli bychom tedy očekávat, že budeme žít stejně jako před pandemií. Pandemie covidu-19 navíc vytvořila jakési sekundární epidemie, míní Krejcar. Vyplývá to z dlouhé izolace seniorů, zavřených škol a kroužků, home officů. Lidé zkrátka začali žít více osamoceně a přetrvává to dodnes.
„„V zájmu klidného průběhu svátků a dobrých vztahů pro tu chvíli se ta témata prostě nebudou otevírat.““
Daniel Krejcar
„I když už se dnes spousta lidí potkává, tak to stejně není tak vřelé a otevřené, jako před pandemií. Jedna věc je reálná izolace, která je viditelná. A pak je ta druhá, která se děje v našich duších, v našem nastavení osobnosti, zkrátka v tom, jak jsme otevření vůči světu,“ přibližuje psycholog.
„Kontaktů je zkrátka méně a my bychom to měli řešit. Abychom se co nejrychleji vrátili zpátky ke starým způsobům života. Psychologicky jsme pořád stejní a kontakt potřebujeme,“ dodává.
Poslechněte si celou reportáž Andrey Skalické.
