Dětský psycholog: Počítač je těžký konkurent, ale rodič se nesmí bát dítěti organizovat život

Mimořádnost současné doby na sobě výrazně pociťují zejména školáci a studenti – výuku mají často přes internet a s vrstevníky se vidí málo, nebo vůbec. Nebude pro děti těžké vrátit se z virtuální do běžné reality? „Někteří s tím mohou mít problém, ale všeobecně myslím ne. Možná nějací ‚závisláci‘, kteří u obrazovky tráví množství času,“ míní dětský psycholog Václav Mertin.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Přál bych si, aby se děti mohly vrátit do školy,“ říká dětský psycholog Václav Mertin | Foto: Julie Kalodová | Zdroj: Český rozhlas

Pro děti jsou podle něj nesmírně důležité životní jistoty: „Maminka, tatínek, babička, děda, byt, kde bydlí. A potom do toho vstoupí školka a škola, kam se chodit musí. Dítě se učí pravidelnosti, což je nesmírně důležité pro jeho vývoj a rozvoj. A teď najednou nikdo neví, jak to bude. To je velikánský problém,“ upozorňuje v Interview Plus Jana Bumby.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor

„Když víte, že něco bude a jak to bude zhruba probíhat, dává vám to určitou jistotu a uvolňují se vám ruce, abyste mohl zkoumat něco jiného. Když se musím intenzivně zajímat o provozní věci, nezbývá mi energie se rozvíjet,“ podotýká.

Mertin zároveň dodává, že děti jsou velmi flexibilní a na nový režim si zvyknou – někdo dřív, jiný později. Problém ale je, že nejistota trvá už od března a není jasné, kdy skončí.

Mezi dětmi jsou také velké rozdíly. Zatímco některé jsou orientované na druhé, jiné si odmala hrají samy nebo si čtou. Kontakt s vrstevníky ovšem potřebují všechny, a pokud izolace trvá delší dobu, je to pro děti komplikace, dodává psycholog.

„Měli bychom přemýšlet o tom, co je důležité – a možná dojdeme k závěru, že mnohé věci, které v běžném životě byly problém, důležité nejsou.“

Václav Mertin

Rodič je pánem

Distanční výuka podle Mertina není zcela plnohodnotná, učitel například nemůže ihned zareagovat, když vidí, že dítěti něco nejde: „Přál bych si, aby se děti mohly vrátit do školy – v režimu, který pro ně bude třeba hygienicky náročnější, ale výhodnější z hlediska vrstevníků i výuky.“

Pro to, aby u dětí nevznikla závislost na počítačích, je prý klíčová zejména role rodičů, kteří musí zasáhnout. Alternativy k počítačům existují i v době pandemie, kdy je řada věcí omezená.

„Počítač a hry jsou těžký konkurent, ale rodič se taky neptá, když má dítě naučit základním hygienickým návykům. Občas musí ukázat autoritu a jsem přesvědčen, že to platí i zde. Neměli bychom se bát dítěti ten život organizovat, do určitého věku velmi silně,“ zdůrazňuje.

Mertin také připomíná, že v minulosti byla celá řada složitých období, lidé ale žili dále: „Uznávám, je to složitější. Spousta věcí je pro děti komplikovanější, ale musíme hledat, co nám rodina a současné podmínky nabízejí. Vyžaduje to čas a větší angažovanost a to může být pro rodiče psychicky náročnější – ale mají děti a nedá se nic dělat.“

„Měli bychom přemýšlet o tom, co je důležité – a možná dojdeme k závěru, že mnohé věci, které v běžném životě byly problém, důležité nejsou. To by nám mohlo pomoci, protože jinak se zahltíme,“ uzavírá psycholog.

Jan Bumba, Michael Erhart Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme