Psycholožka radí, jak se hádat: Žádné ponižování druhého a nezapomeňte na usmíření, někdy i omluvu
Občas je dobré se pohádat, ale je potřeba to udělat správně, je přesvědčená psycholožka Barbora Downes. „Je dobré, když umíme dát najevo svoje pocity. Někdy je čas se kontrolovat a nic neříct, ale neměli bychom to dělat pořád. Když nic neřekneme, budeme možná příjemní pro lidi okolo, ale bude to škodit nám,“ říká psycholožka a v Klubu Rádia Junior radí, jak se dobře pohádat. „Opravdu se to vyplatí,“ dodává.
Hádky v rodině jsou podle psycholožky Downes často nejvíce tvrdé. „Je to proto, že v rodině jsme nuceni zůstat. A málokdy dokážeme negativní pocity nevyjádřit. V rodině si dovolíme k sobě nejvíc a říkáme si věci tím nejdrsnějším způsobem i pro to, že máme nějak zaručeno, že ten vztah bude pokračovat i po tom,“ upozorňuje.
Vynechte nadávky a výčitky a naučte se pojmenovat své pocity, radí psycholožka jak na hádky
Když v hádce zraníme přítele až příliš, přátelství může totiž skončit. „A to může vést k tomu, že se pak konfliktům vyhýbáme a neřekneme všechno to, co se nám nelíbí. To ale zase ubližuje nám,“ říká Downes a vysvětluje:
„Pocity, které v sobě zadržujeme, nám mohou dokonce způsobit tělesné potíže. Když se snažíme pořád ovládat, tak to napětí se v nás hromadí. A když nás raní někdo jednou dvakrát třikrát, tak potom může v nás růst pocit, že od takového člověka chceme mít odstup a nechceme ho mít nablízku. A pak můžou přátelství skončit kvůli tomu, že se nahromadila naštvání a zranění.“
Proto je podle Downes dobré někdy být velkorysý a přejít to, co nám vadí, jindy je ale potřeba se ozvat.
41:06
Psycholožka radí dětem: Cítíte vztek, když vypnete počítač? Stává se to, být online je snadné a příjemné
Číst článek
Hádky často vznikají spontánně tím, že se jedna strana neudrží. „To se děje každému, malým i velkým. Většinou pak máme zvýšený hlas, ale je fajn se naučit alespoň trochu se ovládat. Můžeme křičet, ale zmírníme to třeba tím, že místo nadávek mluvíme o svých pocitech. ‚Já jsem tak naštvaný‘ a ‚tohle mě opravdu nadzvihlo‘ místo ‚ty jsi takový hlupák‘,“ doporučuje psycholožka.
Někdy je ale dobré momentální naštvání spolknout a vzít si trochu času na promyšlení. „Čas nám ukáže, jestli to bylo jenom krátké naštvání, nebo jestli nás něco opravdu ranilo. Pak je dobré to přímo pojmenovat i jen sám pro sebe, už tím emoce trochu povolí,“ přidává další tip psycholožka.
Důležité je vyhnout se v hádce ponižování toho druhého. „Bývá totiž těžké se udržet a nevracet to druhému zase v nadávkách. V tu chvíli je dobré říct, že takhle to pokračovat nebude a hádku přerušit, dokud nevychladneme.“
Druhá část hádky? Usmíření
„Je fajn, když mají kluci a holky možnost pozorovat dospělé, jak se hádají a jak se pak udobřují. Protože druhá polovina hádky je právě to, jak se udobřit,“ pokračuje psycholožka Downes.
40:15
Psycholožka radí dětem jak na šikanu: Nestyďte se, dejte vědět dospělým. Nebude to hned, ale vyřeší to
Číst článek
Někdy to skončí tím, že lidé odejdou do různých místností a vychladnou. „Pak spolu nějakou dobu nemluví a pak dál pokračují ve vztahu, jako by se nechumelilo, a k ničemu se nevrací,“ přidává první tip na usmiřování psycholožka. „Je to v pořádku.“
Jindy je důležitá omluva. „Když nám dojde, že nás něco přece jen bolí, anebo když uznáme, že to, co jsme řekli, nebylo vhodné a mělo to zůstat raději nevyřčené. Taky můžeme sami dojít k tomu, že jsme někoho zranili,“ vysvětluje Downes a dodává:
„Je to důkaz velké síly a sebevědomí, když jsme schopní uznat svoji chybu a říct, že to se nepovedlo. A když cítíme, že nám to pořád nedává spát, tak je dobré se po nějaké době, až vychladneme, omluvit. A třeba znovu mluvit o tom, co se stalo.“
Může se ale stát, že druhá strana o nic z toho nestojí. „Musíme respektovat, pokud ten druhý má jiné pocity. Třeba když už se k tomu nechce vracet, tak není dobré na něj tlačit a znovu se o tom bavit,“ uzavírá psycholožka Barbora Downes.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je výše v článku.
