Psycholožka radí dětem: Co když mi rodiče nechtějí povolit kroužek? Přesvědčí je zápal a zájem
Se začátkem školního roku odstartovaly také volnočasové kroužky pro děti. Co dělat, když mě rodiče přihlásili tam, kam chodit nechci, anebo mi nechtějí povolit to, co si ze všeho nejvíc přeju, to radí dětem v Klubu Rádia Junior psycholožka Barbora Downes a dodává, že ne každé dítě si bohužel může vybrat ten kroužek a koníček, který si nejvíc přeje.
Mít koníčky je rozhodně prospěšné, zdůrazňuje psycholožka: „Učíme se novou dovednost. A také máme možnost se více poznat. To je hrozně důležité, protože jednoho dne, až si budeme chtít vybrat povolání, tak bude dobré vědět, co nás vlastně baví.“
Život je totiž plný povinností a je skvělé se odreagovat u něčeho, co nám poskytuje zábavu a kde se třeba můžu potkávat s dalšími lidmi.
Mít koníček je taky způsob, jak se naučit vycházet s ostatními, protože si musíme třeba vydobýt svoje místo na slunci v kolektivu. Je to trénink sociálních dovedností, zkrátka toho, jak si dovedeme poradit se vztahy. A také toho, jak se zvládám postavit k výzvám.
Každý se také může třeba ve sportu přesvědčit, jestli je soutěživý, nebo ne, a podle toho si dál volit, čím se bude zabývat. „Kolektivní sporty nás učí týmové spolupráci i tomu, jak zvládnout prohru. Na druhou stranu někdo prostě soutěživý není. A to je dobře, že můžu poznat svoji povahu, co mi sedí,“ vysvětluje psycholožka.
Psycholožka radí dětem: Jak si najít kamarády? Zajímejte se, pamatujte si jména, ptejte se ostatních
Číst článek
Když nevím, který koníček a kroužek je pro mě nejlepší, je dobré vyzkoušet toho podle ní víc. Anebo se s někým poradit, co by mi doporučil a jak mě vidí. Anebo se nechat strhnout kamarádem a začít chodit někam společně. „Důležité je nevzdávat to, zkoušet a zjišťovat, co nás baví a co nás nebaví,“ radí dětem Downes.
Není třeba mít na každý den program. „Všichni potřebujeme čas, kdy se můžeme jenom flákat. Odpočívat. Kdy nemusíme vyvíjet žádnou vůli. Je to hrozně důležité, protože ve škole vyvíjíme vůli, někdy si po škole nemůžeme dělat, co chceme, dětský čas je pořád řízený dospělými,“ připomíná psycholožka.
Děti ale potřebují mít čas na volnou aktivitu, jen tak si hrát s kamarády a nedržet se žádných instrukcí.
Zkuste si odkládat z kapesného
Někdy si děti vyberou koníček, který rodiče neschvalují, je jen těžko dostupný, nebo na něj nejsou v rodině peníze. „To je třeba ježdění na koni, to je opravdu drahé,“ připouští psycholožka Downes.
„Když rodiče vidí, že to třeba není jen vrtoch, ale něco stálého, tak spíš povolí. Takže třeba pomůže, když si samy děti zjistí, kde takový kroužek je, jak se tam dá dojet.“
Rodiče také může obměkčit, když si vybraný koníček zkouší děti nejprve samy podle návodu na internetu a už mají za sebou nějaké pokroky.
Psycholožka radí dětem: Jak se naučit říkat ‚ne‘? Mluvte o svých pocitech a postupně to trénujte
Číst článek
„Někteří kluci a holky mají třeba rádi tanec a dostali se k němu tak, že doma trénovali u obrazovky podle někoho na internetu, a když to rodiče viděli, řekli si, že to není jen rozmar,“ radí dětem psycholožka.
Jiné to je, když doma nejsou na kroužek peníze. „V takových případech je důležité také vytrvat a třeba si ušetřit z kapesného. Někdy na to rodiče slyší, když si třeba uspoříte polovinu z kapesného. Je dobré ukázat, jak moc o to stojím právě tím, že pro to něco konkrétního udělám,“ nabízí Downes.
Ani to ale někdy nemusí stačit, když je zvolený koníček opravdu drahý. Pak se nabízí zvolit si něco podobného, co s původní volbou alespoň zčásti souvisí. A časem se třeba rodině povede lépe a peníze na první volbu se najdou.
„A také je spousta případů, kdy se ke svému vysněnému koníčku dostali lidé až jako dospělí. Když člověk něco opravdu chce, dostane se k tomu, i když třeba o deset let později,“ dodává psycholožka Downes.
Celý rozhovor si můžete poslechnout v audiozáznamu.
