I dnešní situace v Íránu je součástí proroctví, říká zemský vrchní rabín Karol Sidon
O vývoj na planetě se tolik nebojím, říká v rozhovoru s Barborou Tachecí zemský vrchní rabín, dramatik a spisovatel Karol Sidon. Judaismus nám podle něj naznačuje cestu, která vede k příchodu mesiáše, záchraně Izraele a lidstva. Není to prý ale možné bez porodních bolestí. Sidon byl hostem v pořadu Osobnost Plus.
„Ale každému se stane, že se v noci probudí hrůzou z něčeho a je rád, že svět, který je okolo něj, je v pořádku,“ dodává bývalý vrchní pražský rabín Karol Sidon.
Proroctví vztahuje rabín i k aktuálnímu dění v oblasti bývalé Perské říše. „Události v Íránu jsou součástí proroctví, a to už od proroka Daniela. Zní to naprázdno a tak trošku to je i naprázdno. Existuje to jen v hlavě a na papíře," říká.
Jenomže ve chvíli, kdy si člověk uvědomí, že věci, které jsou na tom papíře, se už staly, a jsou věci na papíře, kterých ještě pár zbývá, aby se staly, tak už to bere trošku jinak. A nemůže k tomu být netečný. Když tu nebudu já, budou jejich svědky mé děti a vnoučata,“ vysvětluje Sidon.
Hranice liberálních a ortodoxních
„Myslím, že hranice mezi ortodoxním a liberálním židem je posunuta,“ hodnotí Sidon a dodává historický kontext: „Vezměte to tak, že judaismus šel staletí určitou cestou... Ortodoxní židovství je velice otevřené k poznatkům vědy, a to i v oblasti sexuality, porodů nebo klonování. Ale vždy je to třeba všechno nejdříve projednat.“
„A počínaje osmnáctým stoletím, a to je důležité, že pod vlivem nežidovské společnosti a i jejími pozitivními kroky - jako bylo otevření ghetta, nové svobody, byla vytvořena situace, kdy se židovství vlilo do prostoru, který se mu otevřel, přizpůsobilo se mu a zratilo svoji tvář, přestalo tolik trvat na tradičních hodnotách,“ podotýká Sidon.
Talmud a Woody Allen
„V Talmudu se debatuje o tom, jestli je lépe se narodit, nebo nenarodit. Potom je tu také scénka z Woodyho Allena, jak se spermie hrnou k vajíčku a jedna z nich se nechce narodit, a je proto pozadu. Tak to bylo první, co mě napadlo,“ odpovídá se smíchem zemský rabín na otázku, jakou věc by ve svém životě změnil, kdyby měl možnost.
Vrchní zemský a bývalý vrchní pražský rabín, dramatik, spisovatel, scenárista, náboženský myslitel, bývalý chartista a disident židovského původu Karol Sidon, hebrejským jménem Efrajim ben Alexander, se narodil 9. srpna 1942 v Praze.
Jeho otec zahynul za války během holocaustu. Sidon po maturitě pracoval jako dělník a kulisák, následně vystudoval dramaturgii a scenáristiku na FAMU. Působil v Československém rozhlase, později byl dramaturgem Státního filmu ve Studiu Jiřího Trnky.
V roce 1983 byl StB donucen opustit Československo a odjel s rodinou do SRN, kde konvertoval k judaismu. V Heidelbergu studoval hebraistiku, rabínská studia dokončil v Izraeli. Je autorem prozaických textů a divadelních a rozhlasových her.
